13. ledna
Ty, Pane, se s Radostí a Láskou skláníš, abys pozvedl toho, kdo Tě uráží, a já se nechci sklonit, abych pozvedl svého přítele a prokázal mu úctu.
Sv. Jan od Kříže (1542 - 1591)
Moudrý Ježíš Sirach napsal: "Neboť leckdo je přítelem, když se mu to hodí, ale v době soužení nevytrvá" (Sir 6,8). Existuje falešné přátelství, které využívá druhého člověka, aby uspokojilo vlastní potřeby. Zkouškou takového přátelství bývá utrpení. Když jde všechno jako po másle, je snadné podílet se na štěstí druhého člověka. Jenže to netrvá věčně. S přirozeným během událostí se dostavují také obtížné zkoušky. A právě tehdy, když je zapotřebí dát sám sebe, neboli vytrpět něco pro druhého nebo ho v jeho utrpení doprovázet, se lidské vztahy nezřídka rozpadají. Utrpení zde plní úlohu ohně, který účinně obrací v popel to, co bylo pouze zdáním přátelství. Také se najde falešný přítel, jehož vztahy se rozvíjejí pouze mělce, těsně pod povrchem. Sirach o něm prohlašuje: "Mnohý přítel sedí s tebou u stolu, ale nevytrvá v době soužení" (Sir 6,10). Jeho přátelství se zaměřuje na společné stolování. Chce pouze užívat a brát. Postrádá hloubku, nedosahuje k vzácným a náročným hodnotám. Ty je totiž zapotřebí vykoupit věrností a vytrváním u přítele v jeho strádání a účastí v jeho těžkých zkouškách. Nesnáze tak jako oheň obracejí vniveč falešné přátelství, za kterým se neukrývá žádná pořádná hodnota. Jakmile se něco nevyplácí, falešný přítel mizí od stolu. Ten druhý ho vlastně ani nezajímá.
Jerzy Zieleński: 365 dní s mystiky Karmelu
