Jdi na obsah Jdi na menu
 


13. února

7. 7. 2019

Můj Ježíši, tak nesmírně si přeji trpět, abych pro Tebe získávala duše... Přeji si oběti. Vítám každou, se kterou se každého dne setkávám.
Sv. Alžběta od Trojice (1880 - 1906)

Utrpení se může objevit jako jasné Varování od Boha, když zvrácenost člověka překročí všechny meze. Tehdy je utrpení Jeho vyslancem, který nás vybízí, abychom se vzpamatovali. Utrpení je v těchto situacích často úplně posledním argumentem, který Bůh klade na misku vah v Péči o dobro Svého nezdárného dítěte. V knize Zjevení svatého Jana se dočteme o takovémto Jednání Ježíše ve vztahu k ženě nazvané zde Jezábel: "Ale mám proti tobě, že trpíš Jezábelu, ženu, která se vydává za prorokyni a svými názory svádí mé služebníky, aby smilnili a jedli z masa obětovaného modlám. Poskytl jsem jí čas, aby se dala na pokání, ale nechce se obrátit a nechat smilnění. Hle, potrestám ji těžkou nemocí" (Zj 2,20 - 22). Není důležité, zda je Jezábel skutečnou historickou postavou, anebo - jak to vykládají někteří komentátoři knihy Zjevení - její jméno symbolizuje skupinu lidí dopouštějících se zrady na Bohu. Poselství je naprosto jasné - utrpení někdy slouží jako poslední prostředek napomenutí. Svatí dokázali pochopit Nesmírnou Lásku, jakou Ježíš zahrnuje hříšníky. Často Ho prosili, aby mohli vytrpět to, co měli vytrpět hříšníci za zlo, které napáchali.

Jerzy Zieliński: 365 dní s mystiky Karmelu

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář