Když hřešíme... když se zpovídáme...
Adrienne von Speyr (1902-1967)
Krev Páně se nikdy nesráží. Zůstává Živá a teče Teplá po všechny časy.
Co vytéká z Rány v Boku Pána, to jakoby vtékalo do nás. Rána nám dává Novou Krev a Vodu pro vzkříšení těla.
Na Kříži trpěl Pán za všechny naše hříchy. Ve zpovědi musíme proto do určité míry vyznat jenom ty hříchy, za které jsme sami odpovědni, za které – abychom tak řekli – Pán znovu trpí.
Když hřešíme, připadáme si jako chlapíci, když se zpovídáme, jako hlupáci.
Ve zpovědnici bychom všichni chtěli platit za lidi se sníženou svéprávností.
Když někdo už nechce přistupovat k Přijímání ze strachu, že není dost čistý pro přijetí Pána, může to být nedostatkem lásky. On přece nekonečně přezáří všechno! Je to troufalost chtít něco srovnávat. Dejme se obdarovat i bez oplátky, skutečně by to mohl být začátek lásky.
Zdroj: http://karmel.cz/index.php/karmelitanska-spiritualita/texty-z-tradice/61-adrienne-von-speyr/548-kdyz-hresime-kdyz-se-zpovidame
