Vlastní životopis (2)
Bl. Marie Terezie od Ježíše (1825 - 1889)
(3) Až do svých čtyř let nebo ještě o trochu déle, jak říkala moje matka, jsem bývala melancholická a náchylná k pláči. Protože jsem tím pro ni byla přítěží, snažila se, abych od ní byla tak daleko, jak to jen šlo. Svěřovala mě jedné dobré ženě, která se starala o malé děti na způsob školy. Někdy mě zase měly u sebe moje babička nebo teta, jež byla mou kmotrou. Od své matky vím, že jí všechny říkaly, že jsem byla velmi tichá, měly mě moc rády, přesto myslím, že některé způsoby chování mé matky působily, že jsem byla neklidná. Vždyť v tak raném věku se od dítěte nečeká, že dokáže snášet neuvážené a lehkomyslné způsoby a konflikty.1 Vzpomínám si, že kvůli mnohé práci, kterou matka musela vykonávat, ji znervózňovalo, když jsem jí byla nablízku. Posílala mě ven, abych si hrála se sestrou a jinými dětmi. Protože jsem ji nedokázala poslechnout, bila mě nebo mi slibovala věci, které děti většinou rozveselí, ale mě naopak spíše rozplakaly. Třebaže jsem byla ještě tak malá, trpěla jsem tím vším a dotýkalo se mě to, jak mě o tom přesvědčují moje vzpomínky. Přestože jsem byla ještě útlého věku, vzpomínám si, což není obvyklé, na některé věci, jež se mi přihodily, jak říkala moje matka, když mi byly teprve dva roky.
Domnívám se, že jsem pro svou matku znamenala docela velkou zátěž - jednak kvůli její povaze a také kvůli tomu, že měla hodně práce. A tak tomu bylo, dokud jsem nedosáhla věku, kdy jsem ji už tolik nepotřebovala. Chtěla jsem jí být nablízku, ve sváteční dny jsem s ní chtěla jít do kostela a ona by tam možná šla ve spěchu, ale neměla čas, aby mě dala do pořádku a pěkně oblékla, znervózněla a někdy mě zbila. Když jsem viděla, že starší sestra si dělala, co chtěla, bylo to pro mě velkým pokušením a byla jsem velmi živá.2 Viděla jsem toho hodně a rozuměla až příliš. Jinak jsem nebyla nijak zvláštní. Přirozeně, opakuji se, k tak útlému věku nepřísluší schopnost snášet těžkosti ctnostně. Hned, jak jsem trochu dospěla, jsem pochopila, proč mě má matka neměla ráda. Nedokážu dostatečně vyjádřit, jak mě to bolelo v srdci! Trýznilo mě to ne kvůli závisti nebo nepřejícnosti, když jsem viděla všechnu tu starost o sestru, ale jen proto, že jsem si přála, aby mě také měli rádi. Vždyť já sama jsem své rodiče i svou sestru měla moc ráda.
Poznámky:
1 Avšak nechtěla bych tím říci, že jsem byla neposlušná (poznámka autorky).
2 Autorka tu používá obvyklý termín cattiva (nehodná) a vysvětluje, že tím myslí živá.
