KARMEL - Hora Matky Boží

Bl. Marie Terezie od Ježíše (1825 - 1889)

(28) V myšlenkách a celým srdcem jsem byla obrácena k Panně Marii, prosila jsem o Milost a zároveň jsem žádala světce o přímluvu. Přitom jsem si vzala jeho obrázek a přitiskla si ho na srdce. Přišly na mě mdloby a v tom okamžiku jsem cítila, že jsem zbavena vší nemoci. Cítila jsem..., že se znovu oživily všechny moje údy a obnovily se všechny moje vnitřní orgány.
Zavolala jsem na svou sestru. Když uslyšela můj hlas, byla vystrašená, vždyť už mě tak dlouho neslyšela. Uklidňovala jsem ji, aby se nebála, a žádala jsem ji, aby mi pomohla vstát. Ona tomu nemohla uvěřit a nemohla se uklidnit, dokud mě neviděla, že se obratně a směle pohybuji. Moje matka křičela údivem a překvapením a běžela to říci ostatním členům rodiny. Všichni tím byli zasaženi a zdáli se být bez sebe radostí. Zároveň však bylo vidět, že jsou ještě nejistí a mají obavy z toho, co už obdivovali vlastníma očima. (1)
Den, kdy jsem se uzdravila, byl opravdu radostným a veselým dnem jak pro mé rodiče, tak pro osoby blízké a známé. Zdálo se, že se všichni zbláznili radostí, předháněli se v pozornostech a nosili mi dárky. Zdálo se, že mi chtěli vynahradit čas, kdy jsem si jich nemohla užívat. Využívala jsem toho, avšak uprostřed zábavy (jakkoli nevinné) jsem cítila něco jako volání k samotě. Zdálo se mi, že zdraví překáží samotě. Stahovala jsem se nyní na krátké chvíle do samoty. (2) Bylo mi líto, že jsem znovu nabyla zdraví, a tížilo mě to, dokud jsem nenašla cestu, jak ho lépe využít. (3)

Poznámky:
(1) P. Inghirami ze Scuole Pie napsal s datem 26. června 1943 proboštovi z Montevarchi žádost o svědectví rodiny Scrilli o Zázraku na přímluvu mučedníka svatého Fiorenza. Svědectví, která dal farář Prospero Dotti výše jmenovanému knězi, byla otištěna do detailu ve sborníku, který vydal P. Stanislao Gatteschi s názvem O mučednictví a uctívání mladíka svatého Florenzia. Komentářzné prameny) Florencie 1843, s. 52 - 57 (Archiv farnosti svatého Vavřince v Montevarchi, různé prameny).
(2) Dříve mi to nebylo dovoleno. Nenechávali mě totiž ani na chvíli samotnou a pořád mě zvali a starali se mi o zábavu a rozptýlení (pozn. autorky).
(3) Prosila jsem o uzdravení jen proto, abych potěšila rodiče, a proto, abych ho dobře využila (pozn. autorky).