Biografie (1)
Bl. Titus Brandsma (1881 - 1942)
Oegeklooster: statek ve Frísku
Titus se narodí 23. února 1881 v Oegekloosteru, ve dvorci, vzdáleném asi 20 minut cesty od městečka Bolswardu, nedaleko od velké hráze, která chrání Holandsko před bouřemi Severního moře. Je to dvorec jako mnoho jiných, které jsou roztroušeny na rozsáhlých fríských nížinách, protkaných kanály a oplývajících pastvinami.
Ticho a mír obklopují Oegeklooster. Snad i proto snadno uvěříme tradici, která vidí v domě Brandsmových zbytky benediktinského opatství, jež bylo během věků zničeno. V rodině uchovávají s hrdostí olejový obraz starobylého opatství.
Jedno je jisté: místo, klidné a usebrané, vyvolává v mysli Brandsmových silný smysl pro Pána, utkvělou potřebu Boha.
Hned toho dne, kdy se dítko narodí, je zaneseno ke křtitelnici do kostela svatého Martina v Bolswardu, který tehdy spravovali otcové františkáni. Maličkému je dáno jméno Anno Sjoerd, typické holandské jméno, které bude změněno na "Titus", až vstoupí Anno v roce 1898 na Karmel v Boxmeeru.
Před Annem Sjoerdem se narodily čtyři holčičky, a po něm se příštího roku narodil druhý chlapec Jindřich. Celkem šest dětí.
Titus Brandsma - tak se jmenuje Annův tatínek - je člověk prostý a zároveň velmi činný. Podporuje a rozvíjí iniciativy v oboru sociálním. Požívá důvěry všech v zemi. Je zvolen obecním radou, přestože je katolík, zatímco 90 % jeho spoluobčanů jsou protestanté.
V Bolswardu, tak jako v celém Frísku, žít po katolicku znamená žít stranou, v odloučení od ostatního obyvatelstva. Oddělení je něco jako trest, a proto mají malí Brandsmové málo kamarádů. Chodí do kostela, do školy a do jiných katolických prostředí. Tam potkávají své jediné přátele.
Toto odloučení poznamená život Anna Sjoerda. Ale poznamená ho pozitivně; bude pociťovat potřebu, aby překonával přehrady a nalézal styčné body se všemi. Být oddělen od někoho, kdo je malý jako on, kdo je Frís jako on, kdo si potřebuje hrát tak jako on, ale liší se od něho náboženstvím, je roztržení, pro děcko nepochopitelné!
Ještě nesnesitelnější to bude pro ducha, jakým je otec Brandsma. Vždyť je stále pohotový k dialogu a ke společenství! Je trpělivý a snášenlivý ke všem, bude respektovat mínění druhých, a přece zůstane pevný ve svých hlubokých přesvědčeních.
