KARMEL - Hora Matky Boží

Bl. Titus Brandsma (1881 - 1942)

Mystika: mezi zkušeností a naukou
Zájem otce Tita o spisy mystiků je úzce spjat s požadavky a tužbami jeho vnitřního života. Vášnivě studuje mystické cesty a má zkušenost s Věcmi Ducha. Jako člověk kontemplativní, jako mystik.
Co mínil Titus Brandsma mystikou?
Mnohokrát ve svých spisech varuje před mystikou, která odcizuje, která odděluje od života. Před onou mystikou, která ničí, "odepisuje přirozenost", abychom použili jeho výraz. Mystika - tvrdí otec Titus - je Milost, kterou dává Bůh: Milost, která povyšuje, zduchovňuje síly lidského tvora, jeho schopnosti a jeho přirozenost. A dodává: "Je velká škoda, že se mystika nechápe v tomto smyslu."
Jako příklad uvádí svatou Terezii z Avily. Důvěrný a ustavičný styk s Bohem jí zjednal "harmonický rozvoj její lidské přirozenosti v celé její skvělosti". Jako otevřenost k bližním a k světu, jako přetvoření celé existence: rozumu, vůle a citů. 
Je pochopitelné, že Bůh ovládá člověka v jeho způsobu mluvení, jednání, žití. "Potom", píše Titus, "hledí lidé na sebe a na věci Očima Božíma. Milují se s Ním a v Něm." 
Křesťanská  mystika nijak neodděluje Boha a svět. Mocí Tajemství Vtěleného Slova se obě roviny opět spojují. Mystik je někdo, kdo umí vidět tyto souvislosti a tuto spojitost. "Vidí, že na pozadí světa je Bůh, takže Bůh už není se světem v žádném rozporu."
Jeden žák otce Tita o něm říká: "Byl jediný mystik z celého evropského světadílu, který měl na dráze předplacenou třetí třídu a který se posvětil ve vlakových kupé." Ale jak tvrdí otec Brandsma, abychom došli k takovému výsledku, musíme mít neustále Boha na pozadí svého života "a klanět se Mu nejen ve svém srdci, nýbrž ve všem, co existuje; na prvém místě ve svém bližním, ale také v přírodě, ve vesmíru. On je tam opravdu Všudypřítomný a utváří všechno Prací Svých Rukou."
Zůstávat v Bohu a nikdy z Něho nevycházet. V tom záleží veškerá námaha kontemplativní duše:
"Musíme vyjít ze sebe a udělat všecno, abychom náleželi tomuto pozadí, kterým je Bůh. Osoby, které se nevymaní z tohoto Objetí, dospějí ke zkušenosti o Jeho Lásce, o Jeho Veliké Lásce."
Na jiné stránce zdůrazňuje: "Plodem této Veliké Boží Lásky bude velká vnímavost, to znamená staneme se lidskými, budeme zralejší, odpovědnější, schopnější stát ve světě se Srdcem Božím."
Otec Brandsma pozoruje, že může v duchu objímat celý svět: chce být jako Boží Balzám na každou ránu.