Biografie (3)
Bl. Titus Brandsma (1881 - 1942)
Ve františkánské koleji v Megenu
Megen je daleko od Bolswardu. Je to městečko v jižní části Holandska, kterým protékají kanály, jež se vylévají z velké řeky Meusy. Zde není tak drsné podnebí jako v rodném Frísku.
Nejmilejší novotou pro mladého studenta je skutečnost, že ve zdech koleje nalézá mnoho přátel, vesměs vyznávajících totéž katolické náboženství. Od začátku svého pobytu v Megenu projevuje pospolitého ducha, vyrovnanost a značnou inteligenci. Osobnost, příjemná pro společníky a velmi oceňovaná učiteli.
V tomto tak důvěrném prostředí se Anno pilně věnuje studiu. Má už zálibu pro dějiny a literaturu. S oblibou také skládá básně: první zkušenosti jeho budoucí spisovatelské činnosti, vždy mnohostranné a citlivé!
Příštího roku přijde za ním bratr Jindřich. Jejich otec se takto zřekne vyhlídky, že by aspoň poslední z jeho synů pokračoval v práci na velkém statku. Dobře ví, že Boží Plány nejsou plány lidské.
Mezitím, jak čas plyne, je stále zřejmější, jak útlá je Annova tělesná konstrukce. Proto, a hlavně proto, že je malé postavy, říkají mu kamarádi "puntík". On nikdy neodmítá žert a duchaplný vtip. Příroda ho učinila snášenlivým. Tato hodnota jej bude vždy dělat milým a ochotným ke všem. Ale na druhé straně bude vždy projevovat nápadný smysl pro humor. Jednoho dne řekne bratranci biskupovi, který právě vysvětil dva kněze: "My dva jsme vyrostli za ocasem téže krávy."
Své zdravotní problémy Titus vždy minimalizuje. Mluví o "otázkách růstu". Ale hlavně roste jeho duše. Jeho srdce a duch jsou stále větší, zatímco jeho tělesná stavba zůstává drobná.
Když dokončil Anno studia v ústavu otců františkánů v Megenu, myslí všichni, že tam zůstane a přijme onen způsob řeholního života, který se mu přece líbí. Ale vzhledem k jeho nejistému zdraví ho představení přesvědčí, že se má zaměřit na jiný řeholní řád, pro něj přiměřenější.
Toto zastřené odmítnutí se mladíka dotkne, přece však zůstane pevný ve svém rozhodnutí. Snad už myslí na nějaký život kontemplativní a činný zároveň. Tělo se bude muset podvolit touhám ducha a bude od něho žádat energii, potřebnou na cestu.
