Biografie (5)
Bl. Titus Brandsma (1881 - 1942)
Noviciát a první sliby
Když vstupuje Anno do konventu v Boxmeeru, přichází s ním jiných pět chlapců, také sedmnáctiletých. Těchto šest vytvoří skupinu, která zůstane stále spojena pouty přátelství a bratrství. Také v tom pociťuje mladý Brandsma Důkaz Boží Něhy.
Několik dní po příchodu do kláštera začíná pro šest karmelitánských aspirantů noviciát. Je 22. září 1898.
Přesně před rokem, 30. září 1897, umírala v Lisieux ve Francii mladá karmelitka Terezie od Dítěte Ježíše, která bude mít takový vliv na Titovu spiritualitu prostotou své duchovní cesty.
Jak je zvykem, v noviciátě změní Anno své jméno a je pojmenován "Titus" podle svého otce a podle učedníka apoštola Pavla.
V boxmeerském klášteře žije přes třicet bratří. Všichni jsou velmi horliví v řeholním životě. Den začíná v 5.30 a končí o 20. hod. O půlnoci vstávají, aby chválili Pána. Je to tvrdé, především pro šest noviců, přerušit spánek uprostřed noci a jít do chóru, když v zimě zamrzají i vodovody!
Dni jsou stále zaplněné: modlitba, studium, ruční práce..., protože klášter je veliký a potřeb je mnoho.
Stále se zachovává ovzduší mlčení a samoty, které umožňuje ustavičnou modlitbu. V rozjímání se prohlubuje mysl mladého novice Tita. Je už schopen dávat takovéto rady: "Dělej dokonale každodenní práce, i ty nejvšednější. Je to velmi jednoduché. Následuj našeho Pána jako dítě. Já za Ním poskakuji, jak nejlépe mohu. V Něho jsem vložil svou důvěru a každou starost nechávám stranou." Velice prostý způsob, podobný způsobu svaté Terezie z Lisieux. Je to "malá cesta".
Po roce noviciátu, 3. října 1899, složí bratr Titus se svými pěti druhy dočasné sliby. Slíbí před Bohem a před představenými, že chtějí žít životem Karmelu. Aspoň to zkusí, "s Milostí Boží a za podpory bratří".
Dodnes existuje vlastnoručně napsaná listina, na níž podpisuje bratr Titus své "ano" Pánu. Podpis je na bílém papíře. Bůh tam libovolně napíše číslici, jakou je třeba zaplatit za toto naprosté, velkodušné "ano". Cenu velmi vysokou.
Nyní začíná období, v němž se budou muset mladí novicové blíže seznamovat se specifickou spiritualitou Karmelu. Titus čte vášnivě především stránky od svaté Terezie z Avily, zamiluje se do "Výstupu na Horu Karmel" od svatého Jana od Kříže. Dychtivě hledá ve spisech jiných karmelitánských mystiků způsob a cestu, aby nalezl Pánovu Tvář. Potom ho život naučí způsobu, který bude zcela jeho a který bude on vykládat ve svých spisech a bude se jím řídit při vedení jiných duší po Pánových cestách.
Tak dalece se nadchne pro díla Terezie z Avily, že chce pořídit výbor z jejích spisů a přeložit je z francouzštiny. Tuto myšlenku si přisvojí i skupina přátel, kteří se hned dají do práce. Kniha o 300 stranách vyjde r. 1901. Je to úvod do modlitby podle spirituality Terezie z Avily.
