Biografie (15)
Ct. Anna od Ježíše (1545 - 1621)
Příhoda s deštěm
Mezi četnými kvítky, jež ozdobí život naší ctihodné matky, je tato událost, ke které došlo v Salamance. Vypráví o ní sama Anna v kanonizačním procesu svaté Terezie. Spěchá se se zřízením nového kláštera, který má být inaugurován nazítří, o svátku svatého Michaela archanděla.
"Spustí se déšť, a kaple, kde měla být uložena Nejsvětější Svátost, neměla střechu a byla tak zaplavena vodou, že se zdálo nemožné do ní vejít a v noci tam postavit tři Oltáře. Bylo už velmi pozdě, neboť odbilo osm hodin. Matka byla ve společnosti dvou kněží, otce Juliána z Avily a licenciáta Nieta, kaplana řeholnic z Alby, a několika dělníků. Všichni se ptali, co dělat. Tu jsem vstoupila se dvěma sestrami tam, kde byla matka, a řekla jsem jí rozhodně: Vy víte, ctihodná matko, kolik je hodin a co se má dít zítra. Mohla byste poprosit Boha, aby přestalo pršet a aby nám dal čas postavit Oltáře! Když mě matka slyšela mluvit s takovou jistotou, opravila mě a řekla: Poproste Ho vy sama, když, jak se zdá, jste si tak jista, že tak rychle vyslyší mou prosbu. Když jsem viděla její nespokojenost, odešla jsem. Přišla jsem na docela blízký dvůr a když jsem zvedla oči, viděla jsem nebe pokryté hvězdami a tak jasné, že se zdálo, jako by už dávno nepršelo. Hned jsem se vrátila k matce a řekla jsem jí před týmiž osobami: Vy byste to byla mohla, ctihodná matko, udělat dřív. Nechte mě teď připravit kapli... Svátek se slavil s velkou slavnostností a všechno bylo hotové včas."
V této době kvašení začíná také svatá Terezie sepisovat "Knihu o zakládání", jak jí to nařídil její zpovědník, otec Ripalda. Táže se, jak bude moci nalézt minutu pro sebe. Ale slyší P8na, jak jí říká: "Má dcero, poslušnost dává síly." Tato Slova Samotného Boha jsou pilířem celého duchovního života. Anna a Terezie se sdílejí o všechno, pro obě dvě to mělo tentýž vnitřní ohlas, který navždy udá ráz jejich řeholnímu životu. Ostatně, Terezie vážně cvičí všechny své sestry v bezvýhradné poslušnosti, a tím jim pomáhá, že pokračují velmi rychle na cestách kontemplace. Na tomto Karmelu je už Boží Království přítomno, nadpřirozených Milostí je hojnost, Pán dává často najevo, že je spokojen, že tyto duše odumřely sobě oplátkou za Velkou Lásku, jakou k nim má. Všechny karmelitky v Salamance jsou jedno srdce, jedna rodina, v duchu, jaký jim dala Terezie. U Anny od Ježíše je obzvlášť náročná, mnoho ji pokořuje, podrobuje ji zkouškám v nejnepatrnějších maličkostech. Ale to nebrání, aby jí nevěnovala celou svou něhu a příchylnost, jak víme. Anna už není začátečnice a její životopisci zaznamenávají její dokonalou podrobenost, její velkou pokoru, její příkladnou věrnost ve všech bodech Řehole. Nikdy neochabla ani ve své radosti, že může sloužit Pánu, ani ve svém dětinném přilnutí k Matce Terezii.
