Biografie (20)
Ct. Anna od Ježíše (1545 - 1621)
"Kapitánka převorek"
Zastavme se trochu u osobnosti naší nové převorky, jak se projevuje v průběhu dní po odchodu svaté Terezie do Sevilly.
Je pravda, že v každé rodící se komunitě najdeme nadšení, horlivost, planoucí oheň. Všechny tyto mladé zasvěcené osoby jsou "zamilované" do Ježíše a jistým způsobem prožívají "líbánky". Jsou šťastné, že jsou konečně v ústraní, mohou se nechat milovat Jím a v tichu slyšet Tlukot Jeho Srdce. Přesto je jisté, že ženský dům potřebuje mnoho "značek" na cestě, aby mělo jeho řízení správný směr a aby byl zajištěn neustálý pokrok ve "výstupu na Karmel". Anna se do toho pustí s celou svou přirozenou autoritou a zároveň se vší Milostí, která na ní spočívá. Její prestiž vyzařuje na spolusestry, ale i navenek. Její rady jsou právě tak žádány a vyhledávány jako opora její víry, která by přenesla hory. Má pověst, že je přísná, neúprosná, náročná na duše, které má na starosti a které chce vést dál. Ví, jakou cenu je třeba zaplatit za Vykoupení a Spásu duší. Sám Ježíš ji o tom poučuje v jejích modlitbách. Její inteligence jí dává rozvážný pohled na časné záležitosti, ale i velkou odvahu a velkou svobodu v záležitostech duchovních. Je tak spojena se svým Snoubencem, tak odevzdaná Jeho Duchu, tak podrobená Vůli Otce, že v ní mohou dělat, co chtějí, zvláště v její funkci "pastýřky" stáda, které jí bylo svěřeno. V Beas bude nazývána "kapitánkou převorek".
Nechybějí jí specificky ženské vlastnosti. Mnoho případů ukazuje, že je matkou: je plná něhy a soucitu, a také humoru a mravního zdraví, nedílné dobroty, a to při velké pokoře. Opravdově bere na sebe všechny bolesti sester, bdí nad všemi jejich potřebami. Její mateřská láska je opravdová.
Její největší starost? Povznášet sestry v lásce, zapalovat jejich duše vroucí láskou k Bohu a láskou vzájemnou. Dělá to tak pevně jako otcové na poušti, jejichž životu se obdivujeme. Nestrpí ani jediné nemístné slovo, a sama si nikdy nedovolí ani jediné nepříjemné slůvko vůči komukoliv. Ukazuje příklad ve všem, co žádá od svých dcer, tak jak to dělala i svatá Terezie. Dovede být náročná, zkoušet jejich poslušnost, aby je upevnila, propůjčovat ruku Pánu, aby je umrtvoval a očišťoval, a to i v nejmenších věcech každodenního života. Takto mají jen jedno srdce a jednu duši - tak veliká je jejich láska.
Žádá je, aby se mnoho modlily za kněze, zvláště za kazatele, za Církev. Ví, že jejich modlitba může zabránit mnoha hříchům proti Církvi.
Až bude svatý Jan od Kříže převorem na Kalvárii a bude mít za úkol zpovídat karmelitky v Beasu, řekne o Anně od Ježíše: "Ve všem se podobala svaté Terezii: tentýž duch modlitby, tentýž způsob jednání, tytéž schopnosti, tentýž způsob řízení..." A později ještě vyzná, že se vyrovnala svaté Terezii v duchovních Darech a převyšovala ji Dary přirozenými.
