Biografie (25)
Ct. Anna od Ježíše (1545 - 1621)
Eucharistie (1)
Karmelitky byly dojaty její vroucí usebraností, jejím častým prodléváním u Svatostánku, silou a láskou, jaké vyzařovaly z jejich matky, když končila své modlitby. Viděli jsme, že už ve svém mládí milovala Anna de Lobera něžně Ježíše v Eucharistii. "Připravovala se tak vroucně a s takovou čistotou na Svaté Přijímání, které bylo každodenní, a dosáhla takové shody s Pánem Ježíšem, že Ho neklamně pociťovala ve své duši. Získávala o Něm bezpečné zkušenostní poznání, které jí říkalo: Ježíš je zde. Toto poznání v ní zůstávalo tak vryté, že o něm nemohla pochybovat... Kdyby jí dali dvě Hostie, jednu Posvěcenou a druhou nikoli, dobře uměla rozeznat Posvěcenou a neposvěcenou." Svatá Terezie potřebovala jen upevňovat tuto lásku u své dcery, beztak už hlubokou. Láska je ve spiritualitě Anny od Ježíše pozoruhodná. Svátek Nejsvětější Svátosti, Božího Těla, je jí tak Drahý, a ona se tolik oddává tomuto Tajemství Přítomnosti, že o Něm dostává vždycky Veliké Milosti pro ty, na které myslí ve svých modlitbách.
Svatá Terezie píše v 34. hlavě Cesty k dokonalosti: "Otec nám udělil onen Božský Chléb a dal nám za Věčný Pokrm Manu tohoto Nejsvětějšího Lidství. Můžeme Ho nyní mít, kdy jen chceme, a proto je to pouze naše vina, umíráme-li hladem. V Nejsvětější Svátosti najde duše vždycky Útěchy a Slasti, ať na Ni hledí z kteréhokoli hlediska." A o něco dále: "Myslíte si snad, že tento Nejsvětější Chléb neposiluje naše ubohá těla a není účinným lékem pro naše tělesné potíže? Já však vím, že je. Znám jednu osobu, která mívala ve svých těžkých nemocech často kruté bolesti; kdykoliv přistoupila k Svatému Přijímání, zdálo se jí, že náhle zmizely, a byla naprosto zdravá... Všem jsou známy Úchvatné Účinky, jež působí tento Nebeský Chléb v těch, kdo Jej hodně přijímají. A proto nebudu hovořit o mnoha dalších, jež zakusila ona osoba, od níž to mohu vědět a jejíž upřímnost znám... Dále vím o té osobě, že po několik let, kdy ještě byla velmi nedokonalá, se jí zdávalo, že ve chvíli Přijímání viděla tělesnýma očima, jak náš Pán sestupoval do její ubohé duše. Tehdy se snažila oživit víru a jak jen mohla, odlučovala se od vnějších věcí a uchylovala se s Pánem do své duše, kam Ho viděla sestupovat."
