Biografie (3)
Ct. Anna od Ježíše (1545 - 1621)
Uzdravení
Sirotek, a ještě k tomu tělesně vadný. Patří mezi trpící, chudé a maličké, jejichž nevinnost zvlášť dojímá otcovské srdce. Jako fatimské děti a jako Bernadetta Soubirous je docela přirozeně pozvána k předčasné důvěrnosti se svou Nebeskou Mamičkou. Františka to zjistila, když mohla Anna poprvé promluvit. Tušila, že za dva roky nato přenechá Svaté Panně Starost o své dvě děti, že i ona bude povolána na věčnost?
Annino uzdravení je Zázrak. Pohybuje se nenuceně ve světě vztahů, jako kdyby nikdy nebyla bývala "zazděna".
Její rozum je velmi bystrý, její vnitřní život intenzivní. Rychle se naučí všem modlitbám své matky, věnuje se četbě a studiu. Uzdravení je úplné, bez následků. Na poděkování a jako nový obětní dar představí Františka Annu Církvi při svátosti biřmování. V té době se udělovala ve věku asi sedmi let, když rozum konečně plní svou úlohu jako vůdce víry. Dítě dává najevo velkou duchovní zralost, když se obětuje Duchu Svatému. Její duše je silná, její vůle je zcela zaměřena k Bohu. Sama řekne později: "Od svého dětství jsem toužila... po řeholním životě s jeho strohostí a horlivostí."
Často slýcháme vzpomínky mnichů nebo zasvěcených osob z dětství, které připomínají zbožné city jejich dětské duše, víceméně uvědomělá přání patřit zcela Bohu, dělat ve všem radost Ježíši. Bůh umí dát zaslechnout Svému Tichému Volání v srdcích, která si vyvolil, ve věku, kdy se jich ještě nedotkla svůdnost světa a kdy Milost má volnou cestu, aby mohla položit základy neochvějného povolání. To bylo výsadou i Anny de Lobera.
