Biografie (6)
Ct. Anna od Ježíše (1545 - 1621)
V šestnácti letech radikální volba
Anna se domnívala, že se může v Plasencii skrýt, věnovat se modlitbě a čekat na den, kdy ji Bůh zavolá. Ale je tomu stejně jako v Medině del Campo. Její babička z otcovy strany má stejnou ctižádost jako ta druhá. Nejlepší partie ve městě znalecky oceňují její půvab, její inteligenci a lásku. Všichni jsou jí okouzleni a ucházejí se o ni.
Naváže přátelství s jednou dívkou svého věku, která náhle zemře. Tato smrt na ni silně zapůsobí. Jak vážné jsou tedy nedbalosti, zbabělosti, všechny možné projevy nevděku, které mohou urážet Pána§ A zač stojí tahle světácká lehkomyslnost, všechna tahle nádhera? Anna slíbí, že opustí všechno, co by ji vzdalovalo od Boha. Její důvěrnost s Ním je na prvním místě. Ale nikdy ji nenechají v klidu. Proto se rozhodne sáhnout k účinným prostředkům, aby odradila své nápadníky od toho, že by rušili tuto Božskou důvěrnost. Využije rodinné recepce při příležitosti kněžského svěcení jednoho bratrance.
Všichni jsou už u stolu a čekají jen na ni. Když dlouho nejde, myslí si její příbuzní, že se krášlí ještě víc než obvykle. Má takové kouzlo, její osobnost je tak přitažlivá! Jak by mohli postrádat její společnost při podobné příležitosti? Ale když vstoupí, všem stolovníkům se zarazí dech. Oblékla si jakousi černou látku, její obličej je pohřben pod čepcem, který ho zakrývá až k obočí. Aby ji nenutili se převléknout, ostříhala si vlasy křížem krážem. Houští pro ostudu! Po hrozném překvapení si shromáždění uvědomí, že je to důvod k díkůčinění a reagují skoro paradoxně. Její bohatýrský čin dochází úcty a ohledu. Anna přece nemohla takto jednat z lehkomyslnosti, ale chtěla dát ponaučení. Její bratr a její babička, i ten, který se jí dvořil, pochopili konečně, že námluvy jsou zbytečné. Bůh Jediný ji okouzlil a přitahuje ji čím dál tím víc. Vítězství je skvělé. Zápas skončil. V šestnácti letech se dívka už nijak nemusí bát nátlaku rodiny. Její okolí jí zajišťuje svobodu, aby se otevřeně zasvětila Bohu a také otevřeně navždy odvrhla svět.
Kdo bude napříště jejím největším nepřítelem, když ostatní byli přemoženi? Aby upevnila obětování svého života Bohu, obnoví slib panenství, složený v deseti letech. Připojí, že touží vstoupit do nejpřísnějšího a nejdokonalejšího řeholního života. Do takového, který je Bohu nejmilejší. Už teď se zaváže, že bude dělat všechno co nejdokonaleji. Toto se odehraje 6. prosince 1560. Kryštof vstoupil už před dvěma roky k jezuitům, a tedy také on se velmi mladý odloučil od světa.
Je to vše výstřední a přemrštěné? Nikoli pro španělskou mentalitu. Skoro tytéž okolnosti shledáváme v životě blahoslavené Anny od svatého Bartoloměje, jedné z jejích budoucích družek. Tyto silné duše umějí čelit největším překážkám ve Jménu svého Pána. Svatá Terezie potřebovala mnoho duší takového ražení, aby mohly reformovat Karmel. Velmi brzy se jejich srdce rozšířila do rozměrů jejího srdce, byly upevněny v jediné lásce, která nesnášela ani rozdělení, ani polovičatost. Planuly touhou nechat se strávit Ohněm, který je uchvátil. Pouhá jejich přítomnost v některém salóně umlčovala lehké a světácké řeči. Rozhovory byly důstojnější a vážnější.
