KARMEL - Hora Matky Boží

Ct. Michael od sv. Augustina (1621 - 1684)

Kapitola IV

Jak máme žít, konat, trpět a umírat pro Boha, tak také máme pro Marii: jakým způsobem?

Ze všeho, co bylo doposud řečeno, jsme mohli vyvodit, jakým způsobem může duše milující Boha také žít v Marii. Je však otázkou, zda je také vhodné a možné žít pro Marii, jako máme žít pro Boha? A odpovídám, že ano, takže duše milující Boha vedle toho, že žije pro Boha, tj. že všechny životní činnosti všech svých aktivních smyslů a mohutností a podobně utrpení čili strasti pasivních sil vykonává a směřuje ke Cti a Lásce Boží podle Jeho Zalíbení, se také takovým způsobem snaží žít pro Marii, tj. pro Ni – v Její Poslušnosti, k Její Cti a pro lásku k Ní – věnovat a vynaložit všechny své aktivní a pasivní síly, aby tak i Ona byla ve všem ctěna, oslavována a milována a Její Království prospívalo, zdokonalovalo se a šířilo se v Království Ježíše, Jejího Syna. A tak jako žijeme, konáme, trpíme a umíráme pro Ježíše, bychom měli také žít, konat, trpět a umírat pro Marii. Jako Ježíš má v nás mít Své Království, tak ať v nás také vládne Maria a má podle Svého Zalíbení a ke Své Poslušnosti k dispozici všechny naše skutky a utrpení. Ať za naší spolupráce dosáhne plného Vlastnictví Svého Království, jehož titulu se již těší jako Královna Nebe a země a jako Královna všech spravedlivých a svatých: takovou by jistě nebyla, kdyby Jí v nás nepříslušela nijaká Vláda a Panování a kdybychom nebyli povinováni zaměřovat a vést svůj život podle Jejího Zalíbení, v Její Poslušnosti a k Její Cti.
Tímto způsobem ji svatý Petr Tomáš, sláva karmelitánského Řádu, ustanovil a uctíval jako Královnu své duše, když všechna svá díla a celý svůj život stále zasvěcoval k Její Cti a Lásce a na znamení Jejího Dokonalého Kralování v sobě nosil na svém srdci vyryté Její Nejsvětější Jméno. Podobně svatý Gerard, karmelitán, na znamení toho, že Ji uznával za svou Královnu, a aby v sobě uchovával radostnou vzpomínku na Její Ustanovení Královny Nebe a země, denně recitoval Oficium ke cti Jejího Slavného Nanebevzetí. K témuž uznání Své Svrchovanosti přivedla Maria svatého Štěpána, uherského krále, který Jí proto zasvětil celé své království jako jeho Královně a nařídil, aby Ji žádný z poddaných nenazýval jinak než svou Paní čili Královnou. Z těchto příkladů je třeba se poučit, že celý svůj život máme zaměřovat k Její Cti.
Dále, je-li ona Matkou všech vyvolených, je logické, že í prokazujeme synovský cit a něžnou lásku ve všem tom, co máme konat a čeho se máme varovat, když konáme a trpíme, žijeme a umíráme, aby tak Ona byla druhým Cílem každého našeho dechu, úmyslu a útočiště, pro něž žijeme. Ať jsme tedy pevně přesvědčeni, že žijeme-li, žijeme pro tuto Královnu Matku, umíráme-li, umíráme pro tuto Paní Matku, protože ať žijeme či umíráme, jsme synové této Paní Matky.(1) Proto se mi zdá, jako bych Ji k nám slyšel volat: I když máte mnoho vychovatelek čili macech, matek mnoho nemáte, „zplodila jsem vás totiž v Kristu Ježíši“. (2)

Poznámky:
(1) Srov. Řím 14,8. [pozn. překl.] (2) Srov. 1 Kor 4,15.