Celý rok s Aničkou - únor
Služebnice Boží Marie od Svátostného Srdce Ježíšova (Anička Zelíková) (1924 - 1941)
1. Je krásné získávat Kristu duše pro naději na Odměnu, ale krásnější je spokojit se se štěstím zachráněných.
2. Matka Boží přináší Ježíše do Chrámu. Podává Bohu v Oběť vše, co je Jí na zemi Nejdražší, Svého Syna. Život z víry chápala jako neustálou Oběť - stále plnění Vůle Boží. Učinil Ji Matkou Svého Syna, ale musela být ochotna vrátit Bohu toto Své Dítě, jakmile o Ně požádá. Byla to chvíle Velké Bolesti pro Matku, neboť ve chvíli Obětování Sama nabízela Ježíše Otci, aby uskutečnil na Něm Svou Vůli. Ochotně se vzdávala vší Jeho Synovské Lásky, Jeho Blaživé Přítomnosti. Dobrovolně Ho kladla na Kříž - pociťovala při tom všechna Muka Své velkopáteční chvíle. Věděla, že Bůh to chce, a proto neváhá. Vůle Boží je Jí vším.
3. Nikdy jsem nezatoužila po Nebeské Odměně. Nic nekonám, abych něco získala. Všechny oběti jsou jen pro Potěšení Ježíše a pro získání duší. Netoužím po své radosti, ale po Radosti Jeho.
4. Naše lidská láska je tím větší, čím čistší je naše srdce. Potom je srdce vnímavější pro bolest druhého... Čím je srdce krásnější, tím více je osvobozeno od sobectví. Sobec myslí na sebe, duše naplněná Láskou Boží myslí na Boha a Jeho děti.
5. Dělám mnoho malých službiček, které se stanou velikými, naplním-li je láskou k Ježíši. Mnohdy je tak těžké něco vykonat, ale neváhej. Čím těžší služba, tím větší má Ježíš Radost.
6. Chci být poslušná Tvého Hlasu. Chci ochotně plnit, co ode mne žádáš.
7. Kdyby můj pohled k Nebesům měl zůstat stále zastřen mraky, nebyla bych méně šťastna.
8. Myšlenka na smrt je mi krásnou. Netoužím ještě umřít. V Nebi již nelze získávat zásluhy. A je tolik ubohých hříšníků, kteří potřebují pomoci.
9. Chci mnoho trpět a být pohrdána. Učiň mne Svou věčnou lampou, která se tiše stravuje pro Tebe. Chci se nepozorovaně strávit pro Tvoji Lásku.
10. Chci se usmívat, chci být sluncem jiným. Můj Bože, pomoz, dej mi sílu, dej, ať má láska stále vzrůstá.
11. Ježíš se nám daroval skrze Marii. Mariánská úcta je školou ctnosti, je pilířem naší budoucnosti. Je Matkou Krásného Milování. Velká je Její Láska. Dýchejme Vůni Jejích Ctností. Nenechme si vzít Jméno Maria. Satan se bojí tohoto Jména. Je Nedobytnou Hradbou. Je Ideálem Čistoty, Lásky a Svatosti. - Tys moje Matka - já Tvé dítě.
12. Jdu do Nebe. Tento svět je vyhnanství, v němž se připravujeme na příchod do Věčného Domova. Ježíš odešel do Nebe a čeká tam na mne.
13. Když se Ti líbí má roztržitost, s radostí ji budu snášet. Nedopusť však, abych se jí dopouštěla vlastní vinou.
14. Každý mi říká, že jsem veselá. Ó, kdyby věděli, jak je mi smutno, jak je mi do pláče. Ježíši, spi však, jak dlouho budeš chtít. Jsem spokojena.
15. Nelituji a nikdy nebudu litovat, že jsem se obětovala.
16. Ráda si zahraji na zdravou a poslušnou, kde je třeba, ač mne to vždy dosti stojí. Je lépe a krásnější zůstat neznámá, být zemi cizincem, patřit výhradně jen svému Bohu.
17. Myslím, že není třeba ukazovat vnitřní zařízení bytu tomu, komu nemíníme svůj byt pronajmout. Mé chování k mnohým kněžím a řeholnicím je zvláštní. Cítím, že zavádějí rozhovor jen proto, aby se něco dověděli.
18. Stává se mi častěji, když po Kristu Pánu nejvíce toužím, tu jako by mne něco zrazovalo a nazývalo mé touhy přemrštěností. Stále mne provázejí takové výčitky. Odpovídám na ně svým fiat a nezbavuji se klidu a důvěry.
19. Necítím se nikterak povinna někomu něco vykládat. Myslím, že duchovní život duše patří jedině Bohu. Jsem Chrámem Božím. Nutno, aby byl umělecky vyzdoben, ale jen pro mého Ježíše a ne pro diváky a obdivovatele.
20. Není nám více třeba, než ve všem vidět Boha, v sobě i jiných. Pak se život stává krásným. Nebe je nám tak blízko, jako bychom dýchali jiný vzduch, než skýtá tato země.
21. Pro mou chorobu mi bude brána kláštera zavřena. Nermoutím se proto. Ježíš tak chce a Já Mu ve světě chci dát mnoho. Chci Mu ve světě dát tolik, jako bych dlela v klášteře.
22. Poklekla jsem u okna tváří ke Svatostánku; v touze pomoci duším, s vděčností za vše... Cítila jsem se zbavena všeho. Je skutečně možno i uprostřed světa zachovávat klauzuru a přitom žít zcela nenápadně. Mé oči se smějí dívat jako dříve, ale vidí jen Ježíše, ústa mluví jen z lásky k Ježíši a uši naslouchají jen Ježíši. Mluvit jen z nutnosti a pak se vrátit do své samoty. Všude lze být sama. Přesně plnit každý rozkaz: Nermoutit se, jestliže poškozena nějaká má věc, nepatří již mně. Být něčím, čeho může být použito podle libosti.
23. Ježíš mě zcela stravuje, nechává mě v temnotě a beze vší útěchy. Vím, že milovat znamená mnoho trpět. (Psáno tři dny před smrtí - 8.9.1941)
24. Můj Bože, dej mi sílu. Dej, ať má láska stále vzrůstá. Jsem šťastná, že smím být obětována. Důvěřuji ve Tvou Pomoc. Bez Tebe nic nemohu.
25. Buď krásným květem, i kdyby ostatní byli trním. Žij stále pro Ježíše.
26. Na svatých se vyžaduje velká láska k bližnímu, život stálé oběti a umírání sobě, neboť láska k bližnímu nás musí něco stát.
27. Nezapomeň, že celý život budeš na kříži překonávat lenost, hněv, sebelásku, smyslnost. Tvé okolí si vyžádá tvých schopností tělesných i duševních. Bude žádat tvé zdraví. Dáš vše ráda a nezištně? Až vše rozdáš, snad ti bude nevděk údělem. A místo chvil radosti a nadšení přijdou nekonečné hodiny smutku, vyprahlosti a omrzelosti. Vytrváš?
28. Neomlouvat se, jsem-li kárána. Ježíš to chce - má Radost. Být šťastnou, i když je šlapáno po mém já. Ježíš chce žít - ty musíš zemřít.
