Panna Maria Karmelská
Písmo Svaté vyzdvihuje krásu Hory Karmel, na níž prorok Eliáš zápasil o čistotu víry Izraele v Živého Boha. Na těchto místech má na začátku 13. století svůj počátek karmelitánský Řád, a sice pod názvem Řád Blahoslavené Marie z Hory Karmel. Tento název představoval jakýsi souhrn dobrodiní, která – podle zkušenosti bratří – plynula z Mariina Patronátu nad jejich společenstvím.
Mariin Titul: Blahoslavená Maria z Hory Karmel (dnes Panna Maria Karmelská) se začal slavit od 14. století nejprve v Anglii a postupně v celém Řádu. Největšího rozkvětu dosáhla Oslava Panny Marie Karmelské na začátku 17. století, když generální kapitula prohlásila tuto slavnost hlavním vlastním svátkem Řádu a papež Pavel V. ji uznal jako vlastní svátek celé karmelitánské rodiny.
"V Panně Marii, Matce Boží a Vzoru Církve, nacházejí karmelitáni dokonalý obraz všeho toho, čím sami touží a doufají být. Proto byla Maria vždy považována za Patronku Řádu, byla Řádem nazývána také Matkou a Ozdobou, a karmelitáni Ji měli stále před očima a v srdci jako »Pannu Nejčistší«. Když se na Ni díváme a žijeme duchovní život v důvěrném spojení s Ní, učíme se stát před Bohem a spolu jako bratři Páně. Maria skutečně žije uprostřed nás jako Matka a jako Sestra, Pozorná k našim potřebám, a společně s námi očekává a doufá, trpí i raduje se.
Podle své tradice, především od XVI. století, vyjadřuje Karmel Láskyplnou Mariinu Blízkost Božímu lidu prostřednictvím škapulíře. Škapulíř je znamením zasvěcení se Marii, prostředkem přidružení věřících k Řádu a přístupným a účinným nástrojem evangelizace."
(Konstituce, čl. 27)
