KARMEL - Hora Matky Boží

Zbývá vidět, jak mají bratři projevovat lásku, plnou čest a bratrskou úctu takové Sestře, Nejznamenitější Matce a Ochránkyni, která je tak Vznešená, Mocná, Jemná a Dobrotivá, velkomyslně Štědrá, Užitečná a Plodná. Ze všech lidí si vyvolila karmelitány, aby byli pokolením zcela Jejím, a zvláště si je vzala do Stínu Svých Křídel. Jako Milovaná, kterou si bratři přisvojili, opravdu se za ně v každém okamžiku modlí jako za Svůj lid. Jako by je držela na Svých Prsou a živila je Božským Mlékem. Ani nemluvím o zvláštní úctě a oddanosti, kterou ve dne v noci neustále vzdávají Nejbožštější, Všemocné Matce. Tak něžně Ji milují, nejvýš uctívají, nanejvýš zbožně Ji chválí, svrchovaně Ji velebí a s obdivem Ji vyvyšují. Ve svých srdcích a ústech právem mají pro Ni zvláštní místo. Alespoň si musíme vrýt do paměti to, co váže karmelitánskou rodinu k Dobrodiním Božské Marie. S jinými mají šířit Její Veleúčinný Patronát mezi Jejím lidem. Mají uznávat, že jsou podle práva povinni věčně děkovat, protože sami ze sebe nejsou schopni oplácet Dobrodiní Těm, kdo jim Je poskytují. A protože podle papeže Řehoře každý nebo každá nese název svého díla, takže se může snadno poznat, pod čím vedením je konáno, jsou všechny kostely karmelitánského společenství postaveny ke Cti Přeslavné Panny Marie a jsou nazvány Jejím Ctihodným Jménem. Proto s radostí prohlašuje celý Karmel: Vyvolil jsem si Příbytek Kristovy Matky za domov. Svatá Panna tam může přicházet, aby pomáhala Svým služebníkům.

Přítomnost, kterou karmelitáni nazírali skoro osm století, je temnou nocí, která vede, nepřítomností, která odhaluje, plamenem, který uzdravuje. Karmelitánská tradice poskytuje pro duši mluvu, jež pomáhá rozluštit hlubokou Přítomnost v našich životech. Nakonec je to mluva pozorného ticha, které očekává, že se přiblíží Milující. Tato karmelitánská cesta, zrozená ze snahy žít v poslušnosti vůči Ježíši Kristu, je stará cesta pro dnešního poutníka.

Karmelitánská mariologie má mnoho co nabídnout teologiím osvobození. Maria je nejen Ikonou osvobození, ale Ona nás jako Matka a Sestra vtahuje do osvobozujícího boje. Ale učení o Nejčistším Srdci je největší ochranou proti vybočením, která mohou pokazit službu chudým hněvivostí, zločinností, a vůbec hledáním sebe. Maria jako Přečistá Panna nás může naučit, jak naslouchat a jak se učit od chudých, právě tak jako jim sloužit. Opravdu, jen s velkou čistotou srdce se můžeme bezpečně pustit do zápasu za svobodu.

Naše hodnoty bratrství a sesterství nám umožňují přístup k obtížným problémům týkajícím se úlohy žen v Církvi. Moderní feministické hnutí jednomyslně protestuje proti jakékoli nadvládě mužů nad ženami, proti onomu znešvaření mužské role, které nazývá feminismus patriarchátem. V našem Řádu nás může hledání bratrství a sesterství, které zdůrazňuje základní rovnost a spoluodpovědnost, ihned učinit vnímavými pro oprávněnou kritiku, ne-li hněv žen, a současně nás může uchránit, abychom se sami nepodíleli na nespravedlivých systémech vlády. Karmelitánská intuice Marie jako Sestry se může nadto zdát velmi přitažlivou pro některé ženy.
Feministické spisy o Panně Marii pokrývají hodně široké spektrum. Na jedné straně máme pozitivní studie o Svaté Panně od mužů i žen, citlivých na feministické problémy. Ale krajností je zlobný feminismus, který má za to, že Maria byla záměrně využívána patriarchální Církví, aby byly ženy udržovány v pasivitě a v područí. Takoví pisatelé se často staví negativně i k Samotné Panně Marii.
Hluboký pohled Hans Urse von Balthasara na prvořadý mariánský charakter Církve zní jako ozvěna naší tradice. Jako jsme vždycky viděli v Marii Vzor pro všechny karmelitány, tak se můžeme snadno cítit doma, když je ekleziologie představována hlavně ve svých rozměrech mariánských, spíš než petrovských nebo institucionálních.
Další oblastí současné mariologie je silný důraz na Marii jako palestinskou Ženu. Oproti Obrázkům Svaté Panny, které Ji oslavovaly tak, že Jí odňaly Její skutečné Lidství, je nyní snaha objevit Marii v Její Ženskosti a v Jejím Ženství. Pavel VI. jako první nastínil antropologický přístup k Marii v 37. článku apoštolské exhortace Marialis cultus. Je to důležitá novota v učení Magisteria, ale my bychom to snad raději brali jako návrh a inspiraci než jako definitivní obrázek. Způsob, jakým pohlížela karmelitánská tradice na Marii jako Matku a Sestru, právě tak jako na Její Všudypřítomnost, nám snadno dovoluje rozvinout přitažlivý obrázek Marie jako Ženy. Obrázek nenucených vztahů mezi Marií a Jejími karmelitánskými následovníky na Hoře Karmelu v prvotním legendárním materiálu poskytuje dobrý základ pro takové myšlení.

Chris O´Donnell O.Carm.