Advent, který připravuje Vtělení
Bl. Alžběta od Trojice (1880 - 1906)
2. neděle adventní B
„Advent, který připravuje Vtělení“
Jako Předchůdce Jan, připrav cestu Kristu – Slunci. „Vyprázdni se“ ode všeho egoismu: On vtrhne do stanu tvé duše, aby tam bydlel a žhavě zářil. A Oheň Jeho Ducha ti dá Jas Neposkvrněné. [Úmysl, který Alžběta svěřuje knězi André Chevignardovi.]
Mistr na mě naléhá, abych se oddělila – toto Slovo mi toho tolik říká – od všeho toho, čím není On a takto se připravuji na svátek Neposkvrněné, výročí mé obláčky. Prosím Vás, v ten den o jeden zvláštní úmysl, aby mě Kristus vylitím Své Krve oděl do té čistoty, do onoho panenství, které umožňuje duši, aby byla ozářena samým Jasem Božím.
Zdá se mi, že právě svatý čas Adventu je zvláště časem vnitřních duší, těch, které bez přestání a ve všem žijí „skryté v Bohu s Ježíšem Kristem“ (Kol 3,3) ve středu sebe samých. V očekávání Velkého Tajemství [Vánoc] ráda opakovaně rozjímám ten krásný žalm 19, který se často modlíme při matutinu, a zvláště verše: „Postavil svůj domek na slunci a tato hvězda je jako nový ženich, který vychází ze svého lože, vytrhl jako rek, aby proběhl svou dráhu. Vyšel od jednoho okraje Nebe. Obíhá až na druhý okraj a nikdo se nevyhne jeho žáru“ (Žl 19,5-7). Vyprázdněme naši duši, abychom Mu dovolili vtrhnout do ní, aby jí přišel sdílet tento Svůj Věčný Život.
Prosme Ho, aby nás učinil pravdivými v naší lásce, to znamená, aby z nás udělal bytosti oběti, neboť se mi zdá, že oběť je právě láska uvedená ve skutek: „On mě miloval, za mě se vydal“ (Gal 2,20). Líbí se mi tato myšlenka, že totiž život kněze (a karmelitky) je Adventem, který připravuje Vtělení v duších. David v jednom žalmu zpívá „že oheň půjde před Pánem“ (Žl 97,3). Není tímto ohněm láska? A není také naším posláním připravit cesty Pánu skrze naše sjednocení s Tím, koho apoštol nazývá „Ohněm Stravujícím“(Žid 12,29)? Pod Jeho Dotekem se naše duše stane plamenem lásky, který se rozšíří do všech údů Kristova Těla, jímž je Církev. A tak potěšíme Srdce našeho Mistra a On nás ukáže Otci a bude moci říci: „Již jsem oslaven v nich“ (Jan 17,10). Pomozte mi, velmi to potřebuji! Čím více přichází světlo, tím více cítím svou nemohoucnost.
Mohl byste mě 8. prosince (poněvadž jste velekněz) zasvětit moci Jeho lásky, abych byla skutečně „Chválou Slávy“? Četla jsem to u svatého Pavla (Ef 1,12) a pochopila jsem, že to bylo mé povolání již od tohoto exilu, v očekávání věčného Sanctus (AD 250).
Použité zkratky
AD = Alžbětiny dopisy
AP = Alžbětina poezie
D = Deník
IP = Intimní poznámky
NM = Nech se milovat
NV = Nebe ve víře
PU = Poslední ústraní
VP = Velikost našeho povolání
