Rybáři lidí
Bl. Alžběta od Trojice (1880 - 1906)
3. neděle v mezidobí B
Rybáři lidí
Ježíš říká všem: „Království Boží je blízko“; a některým: „Udělám z vás rybáře lidí“. S jakou vroucností prosí Alžběta ve svých osmnácti letech za jednoho blízkého a za mnoho jiných, aby se obrátili ke Kristu. Listujme si chvíli v jejím Deníku.
„Chci milovat Ježíše za všechny, kteří Ho nemilují, a také Mu chci přivést ty duše, které tolik miloval!“ (D 8) „Tolik se mi chce trpět, přivést Vám duše … Dychtím po obětech, žehnám všem, se kterými se během svých dnů setkávám. Ach, při těchto úkonech cítím, jak sílí můj zápal. Mé srdce hoří touhou obrátit duše. Tato myšlenka mě pronásleduje i ve spánku, už nemám ani chvíli odpočinku. Můj Bože, pohleď na vroucí touhy mého srdce.“ (D 27) „Ó, Dobrý Ježíši, když jsem tak dlouho žila lhostejná ke Spáse svých bratří a tak dlouho jsem Vás já sama tolik urážela, ach, jak toužím přivést Vám duše… Mé srdce hoří a stravuje se pro toto Dílo Vykoupení.“ (D 43) „Když dnes ráno Ježíš přišel do mého srdce, říkala jsem Mu, že jsem zkoušela všechno, že jsem s Ním byla ochotná ke všemu, jen abych Mu přivedla tuto duši. V noci už nespím dobře, a když se vzbudím ta myšlenka mě pronásleduje. Ó, Nebeský Otče, nenecháte se dojmout? Ach, jistě, nezasloužím si to štěstí, a jestli mi nechcete dát tu velkou radost, po níž mé srdce prahne, dobře! Usmrťte mne předem! Obětuji Vám svůj život! Vidíte, jsem ochotná ke všemu, jen abych dosáhla obrácení této duše: dejte mi ji a nechte mě projít všemi souženími, které si zasloužila, snesu je pro mého Ježíše, s mým Ježíšem. Ach!! Pohleďte na mé slzy, nechte se dojmout: ať ten ubohý hříšník nenechá přejít okamžik Velkého Milosrdenství.“ (D 74). „Tolik miluji svého Ježíše, zemřela bych štěstím, kdybych přispěla k návratu této duše, protože On by byl Šťastný, Jeho Srdce by se radovalo, kdyby viděl, že ten, který na Něho zapomněl, se konečně zase k vrátil k Němu! Co je třeba Vám říci, můj Bože? Co je třeba udělat? Co je třeba vytrpět? Mluvte, jsem ochotna pro svého Ježíše, se svým Ježíšem.“ (D 117). „Dnes ráno jsem plakala radostí, když jsem viděla všechny ty lidi přistupovat ke Svatému Stolu, aby Tě přijali a když jsem myslela na to, jak se Tvé Srdce musí radovat.“ (D 120). „Ubohý Ježíši, jaký Trn do Tvého Srdce! Tvoje milovaná trpí s Tebou, tolik se modlila, tolik prosila za tuto duši, Ach! Neodmítla jsem Ti žádnou oběť za toto obrácení, že ne?…“ (D 127). „Před odchodem z kostela jsem svěřila svého ubohého hříšníka Panně Ustavičné Pomoci. Slíbila jsem Jí, že Ji budu denně vzývat za tuto ubohou duši.“ (D 132).
Použité zkratky
AD = Alžbětiny dopisy
AP = Alžbětina poezie
D = Deník
IP = Intimní poznámky
NM = Nech se milovat
NV = Nebe ve víře
PU = Poslední ústraní
VP = Velikost našeho povolání
