Ze zprávy o životě P. Cyriaka, sepsané v den jeho úmrtí jeho duchovním vůdcem
Sv. Cyriak Eliáš od Svaté Rodiny (1805 - 1871)
(Dnem i nocí se namáhal, aby se schizma nešířilo)
Dnes, v úterý 3. ledna 1871 ve čtvrt na osm ráno, zemřel po životě v zářivé nevinnosti otec Cyriak Eliáš od Svaté Rodiny, první převor. Před svou smrtí mohl otevřeně prohlásit, že nikdy v životě neztratil svou křestní Milost. Především dbal o ctnosti, zvláště o prostotu srdce, živou víru, poslušnost do nejmenšího, úctu k Nejsvětější Svátosti, k Panně Marii a ke sv. Josefu. Pro dobro křesťanů na Malabaru vytrpěl mnohé těžkosti, především v souvislosti s rochosiánským rozkolem. Za onoho rozkolu byl ustanoven generálním vikářem Církve syromalabarského ritu a projevil svou mimořádnou oddanost Svatému stolci. Dnem i nocí se namáhal, aby se toto schizma nešířilo; a skutečně se mu podařilo uchránit od něj asi čtyřicet farních společenství. Papež Pius IX. mu za to vyjádřil své uznání a pochvalu vlastnoručně podepsaným dopisem.
Otec Cyriak Eliáš byl zakladatelem a prvním převorem karmelitánů (řeholníků třetího Řádu) na Malabaru. Založil také kongregaci sester a musel přitom překonat veliké obtíže. Pro své ctnosti, učenost a zvlášť pro důkladnou znalost syrštiny si získal velikou úctu u všech lidí na Malabaru, dokonce i u nestoriánů a pohanů.
Svou osudnou nemoc snášel téměř po dva roky v duchu největšího sebezapření, ba dokonce s radostí. Nezaměstnával se přehnaně věcmi tohoto světa, což se výrazně ukázalo během jeho posledních dní. Když s neobyčejnou zbožností přijal svátosti umírajících, zesnul ve stáří šedesáti pěti let, obklopen slzami svých přítomných duchovních synů a mými obzvlášť, vždyť jsem jej miloval jako sebe sama.
Pohřben byl v kostele svaté Filomeny v Koonammavu. Ó, svatá a krásná duše, pros za mne!
Zdroj: http://karmel.cz/index.php/component/jevents/detailudalosti/2024/-/bl-cyriak-elias-chavara-knez?Itemid=101
