Návod a výstrahy, jež má zachovávat, kdo si přeje být opravdovým řeholníkem a dospět k dokonalosti (5)
Sv. Jan od Kříže (1542 - 1591)
PROTI SOBĚ SAMÉMU A ÚSKOKŮM SMYSLOVOSTI
14. Dalších tří výstrah musí dbát ten, kdo chce zvítězit sám nad sebou a nad svou smyslovostí, svým třetím nepřítelem.
První výstraha
15. První výstraha je v tom, abys pochopil, žes přišel do kláštera jen proto, aby na tobě všichni pracovali a cvičili tě; a tak aby ses zbavil všech nepokojů a nedokonalostí, jichž by ses mohl dopouštět vzhledem k povaze a počínání řeholníků, a z každé události získal nějaký užitek, je třeba, abys myslil na to, že všichni jsou dělníky, kteří jsou v klášteře proto, aby tě cvičili, což opravdu jsou, a že jedni tě budou opracovávat slovem, jiní činem, jiní myšlenkami proti tobě, a že v tom všem se jim musíš poddávat, jako se poddává socha jak tomu, kdo ji tesá, tak tomu, kdo ji maluje nebo tomu, kdo ji pozlacuje.
A nebudeš-li toto dodržovat, nedokážeš přemoci svou smyslovost a city, ani nebudeš umět dobře vycházet v klášteře s řeholníky, ani nedosáhneš svatého míru, ani se nezbavíš mnohých poklesků a nepravostí (1).
Druhá výstraha
16. Druhá výstraha je, abys nikdy nepřestával s prací proto, že bys ve své činnosti nenacházel dostatek zalíbení nebo chuti, je-li vykonávání takové práce potřebné ke službě Bohu.
Ani ji nedělej jen pro tu chuť a zalíbení, které ti působí, nýbrž je třeba dělat ji tak jako práce nezajímavé, poněvadž jinak je nemožné, abys získal vytrvalost a přemohl svou slabost.
Třetí výstraha
17. Třetí výstraha ať je ta, že při cvičeních nikdy nebude duchovní člověk hledět na to, co je v nich poutavého, aby se toho přidržel a jen kvůli tomu taková cvičení konal, ani nebude utíkat před tím, co je v nich trpkého, spíše bude to nepříjemné a namáhavé vyhledávat a obejme to, čímž přibrzdí svoji smyslovost (2).
Neboť jinak ani neztratíš sebelásku, ani nezískáš Lásku Boží.
Poznámky:
(1) Tato výstraha, podobně jako Rady 4, vidí v komunitním životě pasivní očišťování. Vzhledem k tomu, že světec rozvíjí svou nauku na toto téma ve velmi pozitivním smyslu (jde o nezbytnou proměnu osoby, která by jinak zůstala neschopná sjednocení s Bohem), je jasné, že takový pohled není negativní a nedoceňující bratrské společenství, jak by se zprvu mohlo zdát. Opak je pravdou: jde-li o pasivní očišťování, je to Dílo Boží; a je-li to Dílo Boží, pak komunitní život nabývá nové kvality realizace Božího Záměru. Jde o pohled víry, který přesahuje přirozený, smyslově vnímatelný rozměr, a vnímá hlubší realitu: nadpřirozený a transcendentní charakter vztahů v řeholní komunitě.
(2) Rozdíl mezi druhou a třetí výstrahou spočívá pouze v určitém vystupňování: zatímco v prvním případě je třeba zříci se příjemného, ve druhém se radí vyhledávat nepříjemné.
