Stupně dokonalosti
Sv. Jan od Kříže (1542 - 1591)
1) Za nic na světě se nedopouštět hříchu, ani se vědomě nedopouštět žádného hříchu lehkého, ani žádné poznané nedokonalosti.
2) Snažit se vždycky kráčet v Boží Přítomnosti, ať skutečné, nebo představivé či sjednocující ve shodě s dílem, jemuž by odpovídala.
3) Neudělat nic ani neříci závažné slovo, jež by neřekl nebo neudělal Kristus, kdyby byl v postavení, v jakém jsem já, a byl stejně starý a zdravý jako.
4) Ve všech věcech usilujte o co Největší Čest a Slávu Boží.
5) Pro žádné zaměstnání neopomíjet modlitbu mysli, která je potravou duše.
6) Kvůli zaneprázdněnosti neopomíjet zpytování svědomí a za každou chybu vykonat nějaké pokání.
7) Cítit velkou bolest pro každý ztracený nebo takový čas, který plyne, aniž se v něm miluje Boha.
8) Ve všech věcech vysokých i nízkých mějte za Cíl Boha, neboť jinak neporostete v dokonalosti a zásluze.
9) Nikdy neopomíjejte modlitbu, a kdybyste byl vyprahlý a měl potíže, právě proto v ní setrvávejte, poněvadž mnohdy chce Bůh vidět, co máte ve své duši, což se neprokáže při snadnosti a zalíbení.
10) Z Nebes a země vždycky to nejnižší a postavení a zaměstnání nejhorší.
11) Nikdy se nevměšujte do ničeho, co vám není přikázáno, ani na ničem netrvejte, i když máte pravdu. A v tom, co by vám bylo přikázáno, kdyby vám podali prst (jak se říká), nechytejte celou ruku, protože někteří se tak klamou v domnění, že jsou povinni udělat, k čemu je nic nezavazuje, jak by zjistili při důkladném přihlédnutí.
12) Cizích věcí, dobrých nebo špatných, si nikdy nevšímejte, protože kromě nebezpečí, že přitom zhřešíte, jsou příčinou roztržitostí a malého ducha.
13) Snažte se vždycky zpovídat s důkladným poznáním své ubohosti, s jasností a čistotou.
14) I kdyby se vám vykonávání vaší povinnosti a zaměstnání stávalo obtížným a trpkým, přesto v něm neochabujte, poněvadž tomu tak nebude stále, a Bůh, který zkouší duši, zdánlivě vkládaje do Svého Příkazu námahu (Žl 93,20), zakrátko ji obdaří dobrem a prospěchem.
15) Vždycky si připomínejte, že všechno, co se s vámi děje příznivého nebo neblahého, pochází od Boha, abyste se ani v tom prvním nevypínal, ani v tom druhém neklesal na mysli.
16) Vždycky pamatujte na to, že jste nepřišel kvůli ničemu jinému, než abyste byl svatý, a tak nepřipusťte, aby vám v duši vládlo něco, co by nemířilo k svatosti.
17) Vždycky ochotně poskytujte uspokojení spíše jiným než sám sobě, a tak nebudete při styku s bližním chovat závislost ani pocit vlastnění. Tomu je ovšem třeba rozumět se zřetelem k dokonalosti, protože Bůh se velice zlobí na ty, kteří to, co se jemu líbí, nekladou před záliby lidí.