KARMEL - Hora Matky Boží

Sv. Jan Pavel II. (1920 - 2005)

Skloň se Bože, laskavě k nám, kteří se chystáme projít Zastavení Křížové Cesty.

1. Kristus je odsouzen
Moc odsuzuje Pokoru. Dav křičí. Pilát je zbabělec. I naše doba ještě jednou odsuzuje Krista nenávistí, násilím, nespravedlivou diskriminací. Nedopusť, Pane, abychom se dali zaslepit a znovu Tě odsoudili v chudém, bezbranném, utlačovaném a opuštěném člověku dnešní doby.

2. Kristus bere na Sebe Kříž
Je těžké pochopit Touhu, s níž Kristus bere Kříž. Boží Láska promění Kříž ve Znamení Syna Člověka. Kříž je prvním písmenem Boží abecedy. Kříž je Bůh, který otevírá Náruč ke všem lidem. Přijď, KŘÍŽI, Znamení Velkého Krále, přijď Tvé Království.

3. Kristus padá poprvé
Padl na zem, kterou stvořil. Zpupnost, luxus, když Ježíš bere Kříž, začínáme vidět opačně. Je to Bůh, který se hroutí na zem. Je to Bůh, který ti myl nohy ve Večeřadle. Přijmeš-li Kříž, křesťane, stáváš se větším podle Boží Míry.

4. Kristus potkává Svou Matku
Matka a Syn na Sebe pohlédli. V žádných očích se nikdy více lásky nenahromadilo. V Očích Matky se však zrcadlí i Otec a Jeho Vůle. Ježíši, pronikni Svým Pohledem i mne, přijmi mne, chci se dát zcela Tobě, do Tebe klást všechno své zalíbení.

5. Šimon z Cyreny pomáhá Kristu
Pane, Ježíši, Tvá Matka se přidává se Šimonem k Tvému Kříži. A toto je i naše hodina, abychom se my k Tobě připojili a pomohli Ti nést Kříž, Břemeno zla, hladu, nemoci a opuštěnosti. Kéž je to i naše oslava, že Ti bereme Kříž z ramen našich bližních.

6. Veronika podává Kristu Roušku
Byl povolán muž, aby Ti pomohl. Nyní vystupuje žena s ženskou odvahou i něhou. Ty jí odplácíš. Na Veroničině Roušce je trojí Obraz: První je Obraz Výsměchu - Trnové Koruny. Kéž naše ruce nikdy nepletou novou trnovou korunu výsměchu čistotě a nevinnosti. Druhý je Obraz Rouhání - kéž jsou naše ruce čisté od ran bližním. Třetí je Obraz Zrady - není tak viditelný, je
to otisk Jidášova polibku. Ten zraňuje nejhlouběji, není tak vidět. Ježíši, kéž mi Tvé Rty nemusí nikdy opakovat Výčitku: "Příteli, kvůli tomu jsi přišel?"

7. Kristus padá podruhé
Při prvním pádu říkáš, že velikostí člověka je pokora. Tento druhý pád je soucit. Soucit s tím, kdo je pokořován, uvězněn, mučen, hladový, pronásledovaný, zraněný na těle nebo v srdci, umírající, kdo padl uprostřed výsměchu lidského davu. Pane, pomáhej mi vystoupit až na tuto úroveň soucitné lásky.

8. Kristus potkává ženy
On zapomenul na Svou Bolest a ohlašuje Jeruzalému jeho dny: Co se bude dít na dřevě suchém...?! Ale ohlásil i naše dny: národy ve válce, lež, hrozby, teror, násilí proti násilí. Ženy celého světa - ne pláč, ale odpuštění, ne pláč, ale všeodpouštějící láska a všechápající láska, neboť jen tak lze dosáhnout opravdového pokoje.

9. Kristus padá potřetí
Třetí pád je člověk zdrcený bídou. Člověk na hranici utrpení, ve vyčerpanosti, uštvaný poměry, nevyléčitelnou nemocí, zoufalý, zaprodaný člověk. Nezoufej! Kristus je teď tvým Šimonem! Nezoufej! On je ti po boku. Nezoufej! Třikrát padl, aby tě nenechal samotného.

10. Ježíši svlékají Oděv
Padáme na kolena před Nahotou Svlečeného. Už nemá nic. Ale zůstává Pravda, Světlo. Teď může opakovat: "Toto je Moje Tělo, které se za vás vydává." Třiatřicetiletý Muž bude obětován. V Naprosté Chudobě při Narození i Umírání. Dej, abychom pochopili a plnili Slova: "Měl jsem Hlad a dali jste Mi najíst,... byl jsem Nahý a oděli jste Mne..."

11. Ježíš přibit na Kříž
Útok krutosti, podlosti, zloby a nenávisti. Na Dřevo pokládají Záda, Rozbitá Bičováním. Hřeb shrnuje všechna bloudění světa. Cožpak Ruce nerozdávaly Dobro, nežehnaly, neuzdravovaly?! Nenávist však přibíjí i Nohy. Katané zastavili Poutníka. Pronásledovatelé si myslí,že zničí Pronásledovaného. Ale zapomněli, že řekl: "Až budu povýšen od země, přitáhnu všechny k Sobě."

12. Kristus umírá
Podle Lukáše je to šestá hodina - hodina Nového zákona. Král rozděluje Království: Rozděluje Šaty vojákům, Ráj lotru, Matku Janovi, nám Dědictví - Tělo a Krev, Církvi Vodu a Žízeň. Pro Sebe si nechá Hořký Doušek: "Bože, proč jsi Mě opustil!?" Nikdo neklesl tak nízko, aby neslyšel tento Výkřik. To je Poslední Odkaz - Dědictví. A Nebe se Mu otevřelo. A to je i tvůj poslední testament: oblékni se v Zásluhy Beránka. Otec pozná v tobě Svého Syna a otevře ti Nebe.

13. Ježíš sňat a položen na Klín Matky
V Betlémě jsi porodila v Radosti, zde jsi Matkou v Utrpení. Josef v Betlémě dává Ježíše do Jeslí, Josef z Arimatie Ho pokládá Mrtvého do Klína. Vždyť jsi říkala: Fiat, staň se. Byla jsi Slzou vedle Krve. Moci Tě nazývat Matkou, znamená otevřít Bránu Nebes.

14. Tělo Ježíše uloženo do Hrobu
Toto je Hodina Osamění a Opuštěnosti. Manželky, sirotci, matky, osamělí, osušte slzy! Třetího dne andělé odvalí kámen a On vyjde z Hrobu. Vzhůru srdce, synové lidí! Neboť toto porušitelné tělo se musí odít neporušitelností a smrtelné tělo nesmrtelností. Kéž je to naše naděje, naše nerozborná naděje.

-----------------
Kristus ještě nedokončil Svoji Oběť. Každodenně trpí a umírají lidé v našem okolí. To je On, jenž v nich pokračuje ve Své Oběti, Oběti Otci za Spásu světa. Křížová Cesta je vlastně cestou života. Pravý křesťan by na to neměl nikdy zapomínat.