KARMEL - Hora Matky Boží

Svatý Josefe, bdi nad celým církevním společenstvím 

Dnes slavíme slavnost svatého Josefa, Snoubence Marie (Mt 1,24; Lk 1,27). Písmo ho označuje za Ježíšova otce, ochotného uskutečňovat Boží Záměry, i když se vymykají lidskému chápání. Jemu, Davidovu synu, svěřil Bůh Otec Ochranu Věčného Slova, které se stalo Člověkem Působením Ducha Svatého v Lůně Panny Marie. Svatý Josef je v Evangeliu popisován jako člověk spravedlivý (Mt 1,19) a je pro všechny věřící vzorem života z víry. Slovo „spravedlivý“ znamená mravní počestnost, upřímnou náklonnost k zachovávání Zákona a jednání v úplné otevřenosti Vůli Nebeského Otce. Ani ve chvílích obtížných a někdy dramatických neosobuje si pokorný tesař z Nazareta pro sebe právo diskutovat o Božím Plánu. Čeká na Volání Nejvyššího, v mlčení respektuje Tajemství a dává se vést Hospodinem. Úkol, který jednou přijal, vykonává s učenlivou odpovědností: naslouchá poslušně andělovi, když jde o to, přijmout jako Manželku nazaretskou Pannu (srov. Mt 1,18–25), při útěku do Egypta (srov. Mt 2,13– 15) a při návratu do Izraele (srov. tamt. 2,19–23). V několika málo charakteristických rysech ho evangelisté popisují jako starostlivého Ježíšova ochránce, pozorného a věrného manžela, který uplatňuje rodinnou autoritu v stálém konání služby. Nic jiného nám Písmo Svaté o něm nevypráví, ale v tomto mlčení je obsažen styl jeho poslání: život prožívaný v šedi každodennosti, ale s pevnou vírou v Prozřetelnost. Svatý Josef musel zajišťovat potřeby pro rodinu tvrdou ruční prací. Proto ho Církev právem jmenovala patronem dělníků. Dnešní slavnost je proto vhodnou příležitostí, abychom rozjímali také o důležitosti práce pro lidský život, rodinu a společnost. Člověk je subjekt a protagonista práce a ve světle této pravdy je možno chápat základní existenční vazbu mezi jednotlivcem, prací a společností. Jak připomíná 2. vatikánský koncil, lidská činnost vychází z člověka a směřuje k člověku. Podle Božího Záměru a Vůle má sloužit pravému blahu lidstva a má ponechat „člověku jako jedinci i jako členu společnosti možnost rozvíjet své povolání do plnosti“ (srov. GS 35). Aby tento úkol byl naplněn, je třeba pěstovat „osvědčenou spiritualitu lidské práce“, zakotvenou a pevně zakořeněnou v „evangeliu práce“, a věřící jsou povoláni, aby hlásali a dosvědčovali křesťanský význam práce v různých profesních aktivitách (srov. Laborem exercens, 26). Svatý Josef, světec tak velký a pokorný, ať je příkladem, kterým se křesťanští pracující inspirují a vzývají ho za všech okolností. Pečlivému strážci Svaté Rodiny z Nazareta bych chtěl dnes svěřit mládež, která se připravuje na budoucí povolání, nezaměstnané a ty, kteří snášejí obtíže v důsledku omezených možností zaměstnání, rodiny a celý svět práce s jeho očekáváním, výzvami, problémy a perspektivami, které ho poznamenávají. Svatý Josefe, všeobecný patrone Církve, bdi nad celým církevním společenstvím a jako člověk pokoje, jakým jsi byl, zajisti celému lidstvu, zvláště národům ohroženým v těchto hodinách válkou, drahocenný dar svornosti a míru.