Otcovství svatého Josefa
Svatý Josef je nejkrásnějším ideálem vztahu muže k dítěti. Tím, že přijal Marii za Manželku, přijímá Josef s největší láskou a péčí rovněž Dítě, které není jeho Dítětem, ale které Ona miluje více než Svůj Život. Ježíšův Příběh od samého počátku a okolnosti jeho narození vystavují Josefa zkoušce mužství a vytrvalosti. Ježíš se rodí v době všeobecného soupisu lidí. Za této situace se také Josef z Galileje, z městečka Nazaret, odebral do města Davidova, zvaného Betlém, protože pocházel z domu i z rodu Davidova, aby se dal zapsat spolu se zasnoubenou Ženou, která byla těhotná. (srov. Lk 2,4–5) A právě tady v Betlémě se narodí Marii ve Stáji Syn a Josef využívá vší mužské fantazie i lásky, aby i v těchto extrémních podmínkách obklopil svou Ženu láskou, ochranou a zajistil Jí i Jejímu Dítěti pocit bezpečí. Tak připomíná Josef otcům všech dob, co jeho blízcí nejvíc potřebují: je to jejich láska a přítomnost a nikoliv vytvoření jakýchsi vnějších podmínek v podobě materiálního blahobytu. Toto základní rozlišení je velmi potřebné, ale opomíjené právě v naší době. Obětování Dítěte v Chrámě je projevem Josefovy hluboké důvěry v Boha. Připomíná všem, že každý rodič, který zralým způsobem miluje své dítě, přináší je a odevzdává Bohu, protože ví, že Bůh je jeho ještě Vzácnějším Rodičem, který je miluje víc než samotní rodiče. V situaci smrtelného ohrožení ze strany krále Heroda Josef ihned odvádí Ženu i Syna do Egypta. Neměl jistě ani potřebné prostředky, ani místo, kam se v cizině uchýlit. Z lidského hlediska to byla zoufalá situace, ale spravedlivý muž pevně důvěřoval v Boha, vždyť byl v Jeho Službách a byl si jist, že se jeho Rodině dostane potřebné ochrany a péče. Mnoho mladých lidí by mohlo být uchráněno zla, které je ohrožuje, kdyby jejich rodiče lépe spolupracovali s Bohem a naučili i své děti hledat moudrost a sílu u Dobrotivého Boha. Evangelium neuvádí podrobnosti, ale předpokládá, že Josef byl nejen dobrým Pěstounem, ale také dobrým Vychovatelem. Jistě dorůstajícímu Ježíši věnoval dostatek času, mnoho s ním rozmlouval. I pod jeho vlivem Dítě rostlo a sílilo v moudrosti a Láska Boží sídlila v Něm. Josef věděl, že svěřený Syn ho nekonečně převyšuje, ale přesto mu věnoval všechnu svou péči, moudrost a pomoc a zůstával pro něho zralým vzorem spravedlivého muže.
