Biografie (3)
Sv. Marie od Ukřižovaného Ježíše (1846 - 1878)
Sám Bůh ukazoval skrze Zázraky, jak moc je arabská dívka milá Jeho Srdci. Když Miriam jednoho dne zůstala sama v pokoji, kam jí služebná přinesla misku smetany, přemítala nad věčnými pravdami. Mezi jednotlivými sousty si říkala v slzách: "Kdybych tak raději zemřela jako mí malí bratříčci! Byla bych už v Nebi, zatímco takhle můžu skončit v pekle." Zatímco takto uvažovala, připlazil se na stůl veliký had, kterého přilákala vůně mléka. Miriam později vyprávěla: "Byla jsem ještě malá, ale v tu chvíli jsem byla natolik ponořená do svých úvah, že jsem nepocítila sebemenší strach, považovala jsem to zvíře prostě jen za další Boží stvoření. Vlastníma rukama jsem mu ponořila hlavu do svého talíře smetany, aniž by mi had jakkoli ublížil." Mezitím přišla služebná a když spatřila hada, začala křičet hrůzou. Hned se všichni seběhli, zatímco had se odplazil. Dítě, stále pokojné, nedokázalo pochopit, co rodinu tak vyděsilo. Bůh dovolil, aby had, původce naší zhouby, zapomněl tváří v tvář nevinnosti na svoji zášť.
Jindy Pán skrze toto malé dítě zachránil život celé rodině. Nechme mluvit ji samotnou: "Jednou v noci jsem měla sen, jak do domu mého strýce vešel muž prodávající rybu. Řekl mi, že ta ryba je otrávená a že všichni, kdo z ní pojí, zemřou. Asi chápete, jak jsem byla překvapená, když jsem nazítří ráno spatřila v našem domě právě tohoto muže, nesoucího rybu, která vypadala úplně stejně jako ta ve snu. Vyprávěla jsem všechno strýci, který však tomu nevěnoval žádnou pozornost, považoval to za dětskou fantazii. Rybu koupil a nařídil, aby se připravila k jídlu. Zdvojnásobila jsem své naléhání a v slzách jsem ho prosila, abych aspoň mohla být první, kdo z ní ochutná. Doufala jsem, že zachráním rodinu aspoň takhle. Strýc se nakonec podvolil. Nechal rybu pečlivě prozkoumat, takže se zcela jasně prokázalo, že je jedovatá. Dobrořečila jsem Bohu z celého srdce, že takovému malému nic, jako jsem já, zjevil způsob, jak uchránit svou rodinu od jisté smrti."
