KARMEL - Hora Matky Boží

Sv. Marie od Ukřižovaného Ježíše (1846 - 1878)

Miriam bylo dvacet jedna let, ale nikdo by jí nehádal víc jak dvanáct - natolik její zevnějšek vyzařoval prostotu, upřímnost a nevinnost; i způsoby měla dětské. Když přišla na Karmel, její radost neznala mezí. Pozanla, že je konečně tam, kde ji Bůh chce mít. Ve francouzštině se stále vyjadřovala jen s obtížemi, ale svoji radost sdělovala svým úsměvem, svými slzami a polibky, kterými po orientálním způsobu zasypávala ruce svých spolusester.
"Jak jsem šťastná," volala, "našla jsem rodinu! Představené jsou mé matky a řeholnice jsou mé sestry." Na Karmelu se jí líbilo všechno: klauzura, ticho, umrtvování, chudoba, úkony pokory, které byly v tomto Řádu zvykem, a nade všechno pak poslušnost. Matka převorka pro ni byla jako Pán Bůh, jí otevírala svou duši. Také zpovědník poznal všechna její tajemství, její duše byla pro toho služebníka Božího zcela průhledná. Ze všech jejích slov vanula jakási Nebeská Moudrost. Její dobrota vycházela z utrpení, skrytosti, poslušnosti. Zkrátka, její duše byla jedinečná, prostá i rozvážná, hluboká i bezelstná, výjimečná i milující obyčejnost, lidská i Božská. (1)

Poznámky:
(1) Za nějakou dobu po vstupu sestry Miriam od Ukřižovaného na Karmel v Pau, když vyšlo najevo, jaké nadpřirozené věci se okolo ní dějí, naše matky představené požádaly sestry od Svatého Josefa v Marseille o podrobnější informace. Zde je odpověď, kterou dostaly 12. září 1868 od ctihodné matky Emilie, generální představené této kongregace.
"Naše matka Honorie vám kvůli své nemoci nemůže na dopis odpovědět, proto je  na mně, abych vám tlumočila její poděkování a přání požehnaného roku - vám i vašim spolusestrám i sestře Miriam od Ukřižovaného, kterou milujeme a ctíme. Za několik dní dostanete sešit, v kterém matka Honorie shromáždila vše ohledně Miriam. Ona i sestry tam o ní říkají mnoho dobrého. Naši církevní představení nepovažovali za vhodné nechat ji mezi námi, řekli, že je výsadou klauzury skrývat takovéto duše. Naše sestry poslechly. Nyní máte tuto výjimečnou duši vy, budiž za to Bohu Chvála!
Toto drahé dítě předpovědělo našim sestrám více věcí, které se později uskutečnily:
1. Naší sestře N., která se kvůli svému vstupu do řehole nevídala se svým otcem, oznámila, že se jí 24. dne neurčeného měsíce dostane velké útěchy. Vskutku, 24. října minulého roku přišel této sestře telegram, kterým ji zkontaktoval její otec. Proroctví Miriam se potvrdilo. Pan N. je své dceři stále příznivě nakloněný.
2. Také předpověděla, že tři naše sestry už nespatří komunitní kapli. Označila pouze sestru J. F., aniž by prozradila jména zbylých dvou sester; pochopily jsme, že tak dělá z ohleduplnosti, protože jí naslouchaly i ony dvě sestry, které už neměly spatřit kapli. Miriam také prohlásila, že se naše kongregace v Boží Církvi rozroste, což mě nepřekvapilo, vzhledem k tomu, že papež Řehoř XVI. řekl ta samá slova, když zvážil míru našich obětí, které nás přivedly do Říma..." (poznámka Karmelu)