Biografie (32)
Sv. Marie od Ukřižovaného Ježíše (1846 - 1878)
Třebaže jí Panna Maria v Marseille slíbila, že stigmata nebudou krvácet až do příští postní doby, z jejího levého boku i nadále každý pátek vytékala voda a krev, od deseti hodin dopoledne do tří hodin odpoledne. Přikládané obvazy byly prosáknuté krví do tvaru Kříže. Během těchto dlouhých hodin zakoušela postulantka nesnesitelné bolesti, mučila ji žízeň. Voda, kterou jí nabízely k utišení žízně, jí chutnala jako žluč. Natékaly jí dlaně a nárty, jizvy po stigmatech zrudly, na tváři měla patrný otisk políčku, který Ježíš dostal před veleradou. Když jí někdo chtěl nějak pomoci, hned řekla: "Žádnou úlevu!" Cítila se v tu chvíli jako všemi zbitá, opuštěná od všech, ale opakovala: "Děkuji Ti, můj Bože, jsem připravená trpět ještě víc, za hříšníky, za Svatého otce, za Církev." V návalu bolesti se někdy bála, aby neochabla, to ji pak slyšely volat: "Můj Bože, smiluj se nade mnou, jsem slabá! Jsem samý hřích a měla bych si stěžovat na utrpení? Ne, ne, můj Bože. Ježíši, jak jsi trpěl! Jsem šťastná, že můžu pro Tebe trpět."
Pán se jí často zjevoval, jak drží v Rukou nebo na Hrudi Korunu z růží, z kterých tekla Krev. Jednou viděla Kříž s pěti takovými květy, nejkrásnější růže Kříž přerůstala. Ježíš jí tento Kříž s růžemi podal. Běžela radostně za Pannou Marií a s okouzlující naivitou Jí řekla: "Má Přemilá Matko, mám pět růží, tři pro Ježíše a dvě pro Tebe. Prosím, nežárli kvůli tomu, že budeš mít méně růží než Ježíš. Kdybych jich místo pěti měla šest, jistě bych Ti dala tři." Panna Maria jí odpověděla, že s takovým rozdělením souhlasí. "Když je to tak," pokračovalo dítě, "dám tu nejkrásnější růži za Církev: je z oslnivého šarlatu a její vůně se šíří po celém světě. Druhou dám za náš Řád, třetí za hříšníky, čtvrtou za naši komunitu a pátou za sestry, co se o mě budou starat, až budu nemocná." Myslela tím stigmata.
Matka Boží také oznámila, že jí od srpna už nebude krvácet ani levý bok, a že se její ruce a nohy vrátí do původního stavu - což se také stalo.
