Biografie (6)
Sv. Marie od Ukřižovaného Ježíše (1846 - 1878)
Když bylo Miriam třináct let, zasnoubil ji strýc s jedním z příbuzných. Dívka však už před dlouhou dobou zaslíbila Bohu své panenství, takže když ji poučili, že svatbou by její andělská nevinnost vzala zasvé, důrazně prohlásila, že chce zůstat pannou. Tváří k zemi se celou noc v záplavě slz modlila ke své Nebeské Matce o Záchranu. Zničehonic zaslechla Hlas, který jí říkal: "Miriam, jsem stále s tebou. Následuj Vnuknutí, které ti teď dávám, pomůžu ti." Dívka vstala s novou odvahou a ostříhala si své dlouhé kadeře. Před příbuznými skryl její čin závoj, který nosila. U příležitosti blížící se svatby se konala velká hostina. Bývalo zvykem, že při této hostině bohatě ustrojená snoubenka nabízela pozvaným kávu. Ale Miriam namísto kávy přinesla svému strýci ve veliké míse vlastní vlasy, promíchané se šperky. Rozzuřený strýc ji zfackoval. Všichni přítomní považovali její čin pouze za přechodné náboženské zanícení a domlouvali jí, aby se podvolila vůli své rodiny. Dívka zůstala neoblomná.
Marně jí strýc vykázal ve svém domě místo mezi otroky, kterým přikázal, aby s ní zacházeli hrubě. Marně ji zbavil možnosti chodit do kostela a ke svátostem. Odvážná dívka všechno vydržela a s radostí snášela utrpení pro svého Ježíše. Později nám vyprávěla: "Zacházeli se mnou jako s nejposlednějším otrokem, jak v jídle, tak v oblečení. Naprosto mě odřízli od rodiny a musela jsem se věnovat pracem, které jsem v životě nedělala. Nesměla jsem chodit na Mši ani k svátostem, i můj zpovědník mě zradil, považoval mé rozhodnutí za obyčejnou tvrdohlavost. Ale jakkoli jsem byla od všech opuštěná a zavržená, moje duše přetékala radostí, má odvaha stoupala s každou další zkouškou. Opakovala jsem si, že mé utrpení se nedá srovnat s tím, které podstoupil Ježíš. Bylo mi, jako by v mém srdci stále prozpěvoval nějaký ptáček."
