KARMEL - Hora Matky Boží

Sv. Marie od Ukřižovaného Ježíše (1846 - 1878)

Po třech měsících pokořování zatoužila znovu vidět svého bratra a napsala mu dopis, že ho přijde navštívit. Dopis odnesla jednomu Turkovi, bývalému sluhovi svého strýce, který bydlel nedaleko jejich domu a který se chystal na cestu do Paulovy vesnice. Miriam dobře znala matku i ženu tohoto muže, takže se nijak neobávala jít k němu samotná. Když mu předala dopis, chtěla se vrátit, ale všichni tři začali naléhat, aby s nimi povečeřela. Zůstala tedy, aby jim udělala radost, (1) i když už se stmívalo. Přirozeně mluvili o nespravedlivém a krutém zacházení, jakého se na Miriam dopouštěl její strýc. Turek takové chování rozhořčeně odsoudil a náhle bezděky přešel i ke kritice křesťanství.
"Miriam," řekl jí hněvivě, "proč zůstávat věrná náboženství, které podněcuje k takovému smýšlení? Přijmi raději naše!"
"Nikdy!" zvolala Miriam s nezvyklou silou."Jsem dcerou římské apoštolské katolické Církve a doufám, že z Boží Milosti zůstanu až do smrti věrná svému náboženství, které je jediné pravé."
Její slova rozzuřila Turka do krve. Jediným kopnutím srazil Miriam na zem, popadl svoji zakřivenou dýku a podřízl jí hrdlo. S pomocí své matky a ženy zabalil dítě do velké plachty, pod rouškou tmy vynesl zabalené tělo ven a zahodil je na opuštěném místě. Bylo 7. srpna 1858.

Poznámky:
(1) Miriam odmítnout ani nemohla. Odmítnout takové pozvání by bylo vážným prohřeškem proti zvykům orientální pohostinnosti.