Moc Panny Marie
Sv. Marie od Ukřižovaného Ježíše (1846 - 1878)
Ať jsem v radosti nebo v zármutku, buď, Pane, pozdraveno Tvé Svaté Jméno! Ať jsem v úzkosti nebo v pokoji, buď, Pane, pozdraveno Tvé Svaté Jméno!
Uslyšela jsem Hlas, který mi pravil: „Odevzdanost, odevzdanost!" „Pane," řekla jsem, „dej mi trpělivost tím či oním způsobem, nemohu již dále." A slyšela jsem Hlas, jenž mi pravil: „Ten, jenž je Pánem bolesti, je Pánem i trpělivosti." Při těchto slovech se mi zdálo, že jsem mimo sebe, a tak jsem již nemyslela na svou bolest a na svou únavu!
A pak se mi zdálo, že před sebou vidím průvod dětí. Maria kráčela napřed v čele a před Ní se pohybovalo množství hvězd podobných kmitajícím pochodním. Viděla jsem, jak právě vcházela do velmi pusté zahrady, jejíž stromy byly zcela uschlé, až na některé. Byl to skoro les, ale takový jakoby uschlý.
Maria vstoupila do lesa, kde právě padl strom. Byl ještě zelený a Maria jej zachytila do rukou a odnesla, zatímco ji provázely Nebeské zpěvy. Země i tráva, po nichž kráčela, se znovu zazelenaly a již Jejím Stínem byly svlaženy.
Zdálo se mi, že Ji na Její Cestě pozdravovaly hory, že se podle Jejích cest rozhojnily vody a že prameny, které Ji shlédly, tryskaly mohutněji a poskakovaly ve vlnách, jež hučely. Její Stín rozveselil zemi, jež se zazelenala tam, kudy Ona kráčela. Nepřítel před Ní prchal, jako prchá před Bohem. Maria se vrátila na Své místo, zároveň se Svým průvodem a s hvězdami, jež Ji doprovázely.
Hvězdy znamenaly Boží Lásku, jež vždy kráčí před Marií. A tuto Lásku Maria objímá, když nám Ji dává, protože patříme Marii, a Maria patří Bohu a Bůh patří Jí. Vše se před Ní chvěje, avšak nejen před Ní, nýbrž též před Láskou, kterou Ji miluje Bůh.
