Ze vzpomínek sv. Rafaela od sv. Josefa (1)
Sv. Rafael od sv. Josefa (1835 - 1907)
Když si nyní připomínám některé významné okamžiky svého života, měl jsem tehdy (než jsem odešel do Ruska) požádat o vstup do diecézního semináře ve Vilniusu. A právě proto, že jsem to neučinil, mnoho let mého života, zvláště mládí, se roztříštilo na malé kousky a nepřineslo žádný užitek ani mně, ani bližním, a přišlo vniveč.
Představa boje neozbrojeného lidu proti ruské nadvládě disponující obrovskou a silnou armádou, byla až příliš jasná. Zachovat si uniformu tohoto vojska, když se srdce chvěje obavou, že obdrží rozkaz prolít bratrskou krev, se stalo nepřijatelným. Ptal jsem se sám sebe: Smím zůstat nečinný, když tak mnozí obětují této věci úplně vše?
Měl jsem obavy, že mé mlčení dovede autority k dalšímu podrobnému vyšetřování ve společnosti, kterou jsem navštěvoval, a mezi osobami, se kterými jsem se stýkal. Po důkladném rozmyšlení jsem se rozhodl, že odhodlaně vezmu vinu v plném rozsahu na sebe, aby neměli žádný důvod hledat někoho dalšího kromě mne... Obvinili tedy mě samotného, a čekal mě rozsudek smrti.
