Dopisy (15)
Sv. Terezie Benedikta od Kříže (1891 - 1942)
Breslau, 30.8.1931
Otázka, zda řád, dobrovolný spolek nebo život v samotě věnovaný službě Boží, není všeobecně řešitelná, to je záležitost každého jednotlivce. Různost řádů, kongregací, dobrovolných spolků není náhoda ani zmatek, nýbrž vychází z různorodosti účelů a lidí. Ne každý jednotlivec se hodí pro všechno, rovněž jeden spolek nebo jedna organizace není schopna vše vykonat. Jedno Tělo, ale mnoho Údů. Jeden Duch, ale mnoho Darů. Kam kdo patří, to je jeho povolání a nejdůležitější otázka nyní po zkoušce.
To, co nebylo mým plánem, bylo Plánem Božím. Čím častěji se s něčím takovým setkávám, tím živěji se ve mně rýsuje přesvědčení, že - z Pohledu Boha - neexistuje náhoeda, že celý můj život i do nejdrobnějších detailů byl Boží Prozřetelností předurčen a ve Vševidoucích Očích Božích má dokonalou důmyslnou spojitost. V takovém okamžiku se začínám těšit na Světlo Slávy, při kterém bude i mně tato spojitost odhalena.
Pravé bytí je to, co je cílem veškeré vědy.
Nechce-li se filozof zpronevěřit svému poslání poznat jsoucno z jeho posledních příčin, je svou vírou donucen, aby rozšířil své úvahy mimo daný obor, který je mu přirozenou cestou přístupný.
Víra znamená uchvácení Boha. Toto uchvácení však předpokládá být uchvácen: nejsme schopni věřit bez Milosti Boží.
