Jak „rozumná" je má důvěra... jak pošetilá je veškerá úzkost
Sv. Terezie Benedikta od Kříže (1891 - 1942)
Člověk touží po tom, aby byl stále znovu obdarováván bytím, aby mohl vyčerpat to, co mu okamžik zároveň dává i bere. Nechce se vzdát toho, co mu dává plnost, a chtěl by být bez konce a bez hranic, aby to měl úplně a ustavičně. Radost bez konce, štěstí beze stínu, láska bez hranic, vystupňovaný život bez ochabnutí, co nejmocnější čin, jenž je zároveň dokonalým pokojem a uvolněním ode všech napětí – to je Věčná Blaženost (...) To je bytí, o něž člověku v životě jde.
Nepopiratelnému faktu, že mé bytí je pomíjivé, vymezené od jednoho okamžiku k druhému a vystavené možnosti nebytí, odpovídá jiný, stejně nepopiratelný fakt: že přes tuto pomíjivost jsem okamžik za okamžikem zachovávána v bytí a že v mém pomíjivém bytí je obsaženo bytí trvalé. Vím, že mě někdo drží, a v tom spočívá můj klid a jistota. Není to sebevědomá jistota muže, který stojí na pevné půdě svou vlastní silou, nýbrž sladká a blažená jistota dítěte, jež nese silná paže, jistota – věcně vzato – neméně rozumná. Nazvali bychom snad „rozumným" dítě, kdyby žilo v neustálé úzkosti, že je matka nechá upadnout?
Ve svém bytí se tak střetávám s bytím jiným, které není mé, ale které tvoří oporu a základ mého bytí, jež samo oporu a základ postrádá. K tomu, abych v tomto základu svého bytí, s nímž se sama v sobě setkávám, poznávala bytí věčné, mohu dospět dvěma cestami. Jednou je cesta víry: když se Bůh zjevuje jako „Ten, který je", jako ten, kdo život tvoří a udržuje, a když Vykupitel říká: „Kdo věří v Syna, má život věčný" (Jan 3,36). To vše jsou jasné odpovědi na tajemnou otázku mého vlastního bytí. A když mi Bůh ústy proroka říká, že při mně stojí věrněji než vlastní otec a matka, že je dokonce Láska Sama, pak jasně vidím, jak „rozumná" je má důvěra v rámě, které mě drží, a jak pošetilá je veškerá úzkost a obava z pádu do nicoty – pokud se ovšem sama od tohoto bezpečného ramene neodtrhnu.
Druhou cestou je cesta filozofického poznání, jež si jde vlastní cestou. Je to cesta deduktivního myšlení, kterou se ubírají důkazy Boží Existence.
