Tajemství Vánoc
Sv. Terezie Benedikta od Kříže (1891 - 1942)
Syn Věčného Otce měl sestoupit ze Slávy Nebes, protože zemi zaplavilo tajemství nepravosti. Tmy zahalily zemi a On přišel jako Světlo, které osvěcuje temnoty, ale temnoty Ho nepřijaly. Těm, kteří Ho přijali, přinesl Světlo Pokoje: Pokoje s Nebeským Otcem, Pokojem s těmi, kteří jsou syny Světla a syny Nebeského Otce, a také hlubokého vnitřního Pokoje v srdci. Nikoliv však pokoje se syny temnoty. Těm Kníže Pokoje nepřinesl mír, ale meč. (…) Dítě vztahuje z Jeslí Své Malé Ručky a Jeho Rty jako by říkaly to, co řekne později jako dospělý: „Pojďte ke Mně všichni, kdo jste obtíženi únavou.“ Někteří následovali Jeho Pozvání. Tak chudí pastýři, rozptýlení po betlémských pláních, když spatřili Zář z Nebe a uslyšeli hlas anděla, který jim oznámil Dobrou Novinu, odpověděli plní důvěry: „Pojďme do Betléma.“ A vydali se na cestu. Tak také mudrci vyšli z dalekého Východu a následovali zázračnou hvězdu se stejnou prostou vírou. Na ně vylily Ručky Dítěte Rosu Milosti a oni „zakusili velkou radost“.
