Životopis (8)
Sv. Terezie Markéta od Nejsvětějšího Srdce Ježíšova (1747 - 1770)
Konečně se Anna Marie mohla rozhodnout, jak naloží se svým životem. Otec ale požadoval, aby věc nejprve posoudili tři učení a svatí církevní představitelé, mezi něž patřil i provinciál karmelitánského Řádu. Byl to přísný muž a strohost karmelitánského života popisoval Anně Marii v takových barvách, že by to muselo vyděsit každého. Avšak zdálo se, že Anna Marie toužila právě po takové radikální cestě. Řeholnicím otec provinciál později vyjevil, že se s podobnou dívkou ještě nesetkal. Vypadalo to prý, jako by si ji připravila sama Terezie z Avily.
V dopise, který Anna Marie napsala na Karmel s žádostí o přijetí, použila vyjádření vystihující všechno co se uskuteční. Napsala, že chce "s těmi dobrými řeholnicemi závodit v milování Boha". "Závod lásky" - takto pochopila a uskutečnila smysl a cíl svého života. Nezřídka se dnes setkáme s křesťany, kteří nechápou význam povolání klauzurovaných řeholnic. Říkají, že by porozuměli volbě dívky, jež se rozhodně věnovat se chudým, nemocným nebo výchově dětí. K čemu je ale život oddělený od světa a věnovaný modlitbě? Jiní zase namítají, že takový život je dlužníkem starého a podezíravého antifeminismu, který ještě nevymizel. To jsou příznačné výhrady těch, kdo Ježíše nepovažují za Živou a Skutečnou Osobu hodnou toho, aby se Jí daroval veškerý čas a všechny síly. A jsou to koneckonců také námitky těch, kdo nerozumí - jak říkala svatá Terezie z Lisieux - že Církev jakožto Tělo Kristovo nemá pouze trpící Údy, jimž je třeba sloužit. Nýbrž má i Srdce, jež se musí učit milovat a trpět - pro všechny a místo všech.
