Biografie (2)
Sv. Terezie od Dítěte Ježíše a Svaté Tváře (1873 - 1897)
Ludvík Martin
Ludvík Martin se narodil v Bordeaux 22. srpna 1823; vychováván byl ve vojenských táborech podle toho, kde sídlila posádka jeho otce. Za své povolání si zvolil hodinářské řemeslo. Když mu bylo asi dvaadvacet let, pomýšlel na řeholní život, na klášter velkého světce, svatého Bernarda, na samotu vysoko v horách a zachraňování pocestných, kteří tam zabloudili. Protože ho odmítli pro neznalost latiny, hned po návratu se pustil do stuida tohoto jazyka.
Po tříletém pobytu v Paříži - svobodnému mladíkovi z venkova připadalo hlavní město jako "moderní Babylón" - se roku 1850 usazuje v Alençonu u svých rodičů, kteří tam mají hodinářský a klenotnický obchod v ulici Pont-Neuf č. 15. Klidný, hloubavý Louis vede po celých osm let život naplněný prací, zpestřovaný pouze dlouhým vysedáváním při lovu ryb - je to jeho "oblíbená zábava" - občasnými loveckými vycházkami a večírky s mladými lidmi z katolického kroužku, který založil jeho přítel Vital Romet. Skoncoval s učením se latině. Ale jeho víra zůstává živá a aktivní. I kdyby měl přijít o pěkný zisk, nikdy neotvírá svůj obchod v neděli. Mše ve všední dny, noční adorace, poutě - tento muž je křesťan, který svou víru projevuje beze studu. Jeho statná postava, jasné oči a přívětivý vzhled nenechávají chladnými některé alençonské dívky. Zdá se, že on je ignoruje. Když získává bizarní stavbu šestiboké věže o dvou patrech uprostřed zahrady - Pavilón na ulici des Lavoirs - izoluje ho to ještě víc. Často se tam uchyluje, aby mohl meditovat, číst, pracovat na zahradě. Uprostřed květin tam postavil Sochu Panny Marie, kterou mu darovala jedna zbožná slečna.
Paní Martin je znepokojena tím, že je ve čtyřiatřiceti letech stále svobodný. V kursu, kde se učila techniku alençonské krajky, si všimla jedné dívky; byla bystrá, milá, dobrá křesťanka a velmi nadaná pro krajkářské umění, které proslavilo Alençon po celé Evropě. Nebyla by to dokonalá manželka pro jejího Ludvíka?
