Co brzy uvidím poprvé
Sv. Terezie od Dítěte Ježíše a Svaté Tváře (1873 - 1897)
CO BRZY UVIDÍM POPRVÉ
(12. června 1896)
Vyprošeno k svátku sestry Marie od Nejsvětějšího Srdce
Této sestře byl věnován i "Chvalozpěv na Boží Tvář". Proto se k nám vracejí stejné výrazy: Úsměv, Srdce, Obličej Milovaného. Mimo to, že je zde vyjádřena lidská i nadpřirozená láska, nalézáme v těchto verších i ozvěnu snu, v němž jí Matka Anna od Ježíše slibuje, že pro ni brzy přijde Ježíš: "Ano, ano, brzy, slibuji vám to."
Jsem posud na břehu, jenž cizí je mi,
leč věčné Štěstí tuším před zraky
a ráda opustím už tuto zemi
pro Nebesa a Boží Zázraky...
Když myslím na Štěstí onoho světa,
přestává vyhnanství být tíživé
a vidím duši svou, jak lehce vzlétá
vzhůru k své pravé Vlasti poprvé!...
Ježíši, kéž mi sešleš křídla bílá,
na nichž bych mohla k Tobě přiletět,
abych se k věčným břehům navrátila
a Tebe, Pane, směla uvidět!
Kéž octnu se v Náruči Mariině,
na Srdci Vyvoleném, jež mě zve
a jež je Trůnem mým, kde políbí mě
sladce Mateřská Ústa poprvé!...
Můj Milovaný, kéž dopřáno je mi
brzy Tvůj Něžný Úsměv vytušit
a ve svém mocném Božském rozechvění
se ve Tvém Zbožňovaném Srdci skrýt!
To štěstí, jež vyjádřit nemožné je,
až uslyším Tvůj Hlas a Slovo Tvé,
až uvidím Zář Tvého Obličeje,
jež zalije mě Jasem poprvé!...
Ty dobře víš, mé mučednictví celé
je láska k Tvému Srdci, jinak nic,
a po Tvém Nebi toužím proto vřele,
že chci Tě milovat den ze dne víc.
Ty, Nebe, Něhou opojené věčně,
s bezmeznou láskou dám Ti srdce své,
vždyť v Tobě budu šťastna nekonečně
a stále nově jako poprvé!...
