Glosa o Božském
Sv. Terezie od Dítěte Ježíše a Svaté Tváře (1873 - 1897)
GLOSA O BOŽSKÉM
(30. dubna 1896)
K profesi sestry Marie od Nejsvětější Trojice
Nikdo nemluvil o Tereziině lásce k velikému mystikovi, svatému Janu od Kříže tak, jako Marie od Nejsvětější Trojice.
Dlouho po Tereziině smrti ještě často četla oblíbený text sv. Terezie z literárního odkazu sv. Jana od Kříže: "Ó, duše, které chcete kráčet v radosti a jistotě..." Terezie tato slova komentovala takto: "Přijmeme-li dobře utrpení, dostane se nám Milosti ještě většího utrpení, nebo spíš hlubšího očištění, abychom dosáhli dokonalejšího sjednocení v lásce. Ach, od chvíle, kdy jsem to pochopila, dostalo se mi síly ke každému utrpení."
Terezie to chápala již od svého noviciátu, v době velkých zevních zkoušek (především otcovy zlé nemoci). Nyní nastává čas "hlubšího očišťování". Ukončí je během osmnácti měsíců "dokonalým sjednocením lásky". Podobné pojetí nalézáme i v této malé básni, jež uchvacuje autenticitou a dojemnou silou.
Opřena bez vší opory
v temnotách bez paprsku světla
jdu Láskou stravována vpřed...
Před světem jsem už zamkla bránu,
šťastně mu navždy sbohem dám!...
Vyzvednuta nad sebe samu
o Boží Dlaň se opírám.
A hlásám, za co vděčím Bohu:
Když On se sklání nade mnou,
Svou duši vidět, cítit mohu
bez vší opory opřenou!...
Ač beze světla těžko je mi
v žití, jež rychle míjí nám,
přece jenom na této zemi
Nebeský Život Lásky mám...
Na cestě, po níž musím jíti,
o mnohých nebezpečích vím,
leč z lásky ráda přijmu žití,
které je temným vyhnanstvím.
Vím, že je Láska Mocná Síla,
všechno chce v Sebe proměnit.
Mé zlo i dobro proměnila
v nepopsatelný lásky cit.
Ten oheň, jenž v mé duši plane,
proniká srdce mé vždy víc;
tím ohněm, jenž plát nepřestane,
kráčím, Láskou se stravujíc...
