KARMEL - Hora Matky Boží

Sv. Terezie od Ježíše de Los Andes (1900 - 1920)

Juanita

13. červenec 1900 se pro Miguela Fernándeze a Lucii Solar Armstrong stal dnem velké radosti: do jejich rodiny přibyla další dcerka. V té době už měli šestiletou Lucitu a dva chlapce - pětiletého Miguela a dvouletého Lucha.
Paní Lucie dávala přednost holčičkám, protože jsou klidnější a poslušnější, a nová radostná událost tak pro ni byla velkou útěchou - přišla rok po úmrtí holčičky Juany, která se narodila předčasně a žila jen několik hodin. Paní Lucie chtěla dát jména Juana, na památku své matky, která zemřela teprve před třemi lety, i novorozené holčičce. Pan Miguel zase navrhoval jméno Enriqueta na památku své matky. Nakonec při křtu dostala jméno Juana Enriqueta Josefina od Svatých Srdcí, čímž jsou uspokojeny veškeré tužby, vzpomínky i zbožnost.
Juana, které hned začali říkat "Juanita", po několika dnech onemocněla křečovitým kašlem. Zdálo se, že nepřežije, ale díky modlitbám a láskyplné péči maminky Lucie se uzdravila. A Ladislav, vozka Juanitina dědečka Eulogia, dokonce předpověděl: "Uzdravila se, protože Pán od ní hodně očekává."
Juanita měla světlé oči i vlasy, velmi tmavé řasy a okouzlující úsměv - byla miláčkem celého domu.
Ještě než dovršila dva roky, narodila se jí další sestřička, tmavovlasá a tmavooká Rebeka.
Juanita a Rebeka byly neustále spolu: navzdory mnoha rozdílům se obě vzájemně potřebovaly. Juanita byla považována za nejkrásnější ze sester i sestřenic - Ofelie, chůva, která se o ni od devíti měsíců starala, jí to stále opakovala. Dělala to však potají, protože paní Lucie nechtěla, aby jí to říkali. Holčičku takové komplimenty samozřejmě těšily a její matka se bála, aby nebyla marnivá. 
Rodina Fernández Solarova bydlela na ulici Las Rosas, v domě pana Eulogia, který zde žil s dětmi a vnuky. Dům byl tak velký, že ti nejmenší se v nejvzdálenějších pokojích ztráceli.