Životopis (11)
Sv. Terezie od Ježíše de Los Andes (1900 - 1920)
Vytrvalá na kolenou, zdatná na koni
Ráno nečeká, až přijde Ofelie s vodou, aby otevřela okenice a oblékla ji. Vstane velmi brzy a jako obvykle rozjímá na kolenou před Křížem, zatímco Rebeka ještě spí. Umyje se studenou vodou a oblékne si prosté bavlněné šaty, jaké maminka považuje za vhodné pro Chacabuco - bílou zástěrku s volánky na rukávech. Tiše vyjde z místnosti a rychle zamíří do domku Filomeny, zhruba sto metrů od vstupní brány. Mile ji pozdraví a požádá o klíče od kaple.
Ve velkém době se ještě nikdo neprobudil. Rolníci pracují a služebné chystají v kuchyni snídani.
Juanita zamíří do parku a obchází kapli zezadu - raději si zajde, aby ji na dvoře nikdo neviděl. Je ráda, když ji nikdo nezpozoruje. Vybírá nejkrásnější bílé květy, položí je na schody před bočním vstupem do kaple a otevře dveře zavřené na velkou závoru. Poklekne před Svatostánkem, vloží květiny do váz a ty znovu postaví na Oltář.
Klečí před Pánem a říká Mu o svých předsevzetích na toto léto - chce bojovat víc než jindy, aby zvítězila sama nad sebou, chce Jemu i Jeho Matce denně nosit čerstvé květiny, dokončit všechny školní úlohy bez reptání a s radostí, i když si ostatní budou hrát; přijímat Svátost Oltářní, dokud u nich bude kaplan; pomáhat s "misiemi" tak, že bude vyučovat děti katechismus a dávat jim dobrý příklad, aniž by projevovala pýchu. kromě toho se nenechá svádět k pýše pochvalami strýců a tet, kteří často vychvalují její krásu; bude chodit s maminkou na návštěvy nemocných a přinášet jim léky a útěchu; bude navštěvovat se Sárou staré lidi, kteří už nemohou chodit. A konečně, nebude se s nikým hádat, poslechne hned, během dne bude často navštěvovat Ježíše a následovat Boží Vůli, a ne svou vlastní.
Chacabuco se probouzí. Služebné přicházejí do dětských pokojů s porcelánovými konvicemi. Otevírají se okenice a paní už dávají své pokyny. Juanita otevírá skříň, bere si svůj kabátek a zamíří k osedlanému koni. Obratně se vyhoupne do sedla, krokem projede parkem a potom přejde do cvalu směrem k prvním výběžkům And.
Lucho ji následuje, ale je pro něj těžké ji dohonit, neboť Juanita jezdí na koni jako Amazonka, jak ji to naučil dědeček Eulogio. Při návratu ji s obdivem očekává tatínek Miguel, pomáhá jí seskočit z koně a láskyplně ji obejme. I ona ho objímá a políbí ho na tvář. Vídají se tak málo!
