Životopis (32)
Sv. Terezie od Ježíše de Los Andes (1900 - 1920)
Otec Blanch, nový duchovní vůdce
Otce Coloma přeložili do Argentiny, a Juanita si tak musela najít nového duchovního vůdce, protože otec Falgueras věnuje většinu času šíření Apoštolátu modlitby.
Prostřednictvím své matky se seznámí s otcem Josém Blanchem Ferrerem, klaretiánem, který je také Španěl.
Její nový duchovní vůdce je velmi náročný a chce posílit její povolání, což ji naplňuje nadšením.
Duben 1917: "Díky, můj Bože, protože jsi mi dal vůdce, který povede mou duši k Tobě. Zeptal se mě, jak vypadá má modlitba. Odpověděla jsem mu, že občas pociťuji větší oddanost a jindy naopak nemohu rozjímat a tiše zůstávám s naším Pánem. Dovolil mi umrtvení v jídle a obětova Mu mou chuť. Řekl mi, že jsem povolána k tomu, abych se stala karmelitkou, což mě naplnilo útěchou a radostí. Ptal se mě, jakou ctnost upřednostňuji, a já jsem odpověděla: pokoru. Dovolil mi obnovit slib čistoty až do Nanebevzetí" (D 21).
V těchto dnech roku 1917 (v Evropě zuří světová válka, ale Juanita ji nemůže pochopit) píše další ušlechtilé myšlenky, které se omezují na její svět.
"Můj Ježíši, víš, že jsem Ti nabídla sebe sama za obrácení osob, které jsem jmenovala. Od nynějška Ti nabízím svůj život i svou smrt, bude-li to Tvá Vůle. Přijmu ji ráda, ať už v opuštěnosti Kalvárie, nebo v ráji v Nazaretě. Chceš-li, sešli mi také utrpení, kříže, pokoření, ať po mě šlapou, aby byla potrestána má i jejich pýcha. Jak Ty chceš. Můj Ježíši, jsem Tvá, čiň se mnou podle Tvé Vůle. Maria, vkládám všechny tyto duše i do Tvých Mateřských Rukou. Trpím - toto slovo pro mě vyjadřuje všechno. Štěstí! Když trpím, jsem na Ježíšově Kříži" (D 21).
