Životopis (34)
Sv. Terezie od Ježíše de Los Andes (1900 - 1920)
Zprávy z Los Andes a informace o otcových nezdarech
Otec Blanch slaví Mši u příležitosti sedmi let přítomnosti v Chile. A vzhledem k tomu, že paní Lucie ho v té době velmi vlídně přijala, pozve rodinu Fernández Solarovu po Mši na oběd.
Hovoří se o různých tématech. Kněz mluví o své rodině. Narodil se ve Villanova de Sau, v městečku poblíž Barcelony, je nejmladší z pěti bratrů, všichni se stali klaretiány. Jak je možné, že pět bratrů má stejné povolání?
P. José vysvětluje, že v případě náboženské výchovy v rodině a dobrého příkladu doma se takové povolání rodí prakticky samo. Dívá se na Juanitu a vyslovuje své znepokojení ohledně kláštera Svatého Ducha v Los Andes, kde minulý rok zasáhla komunitu epidemie chřipky a během několika dní způsobila smrt tří řeholnic.
Klášter v Los Andes je velmi chudý, nemá elektřinu, hygienická zařízení jsou nevyhovující, takže tam vstupuje jen málo řeholnic. Existují obavy z jeho zániku, přestože komunita je velmi schopná, a vyšlou proto dvě řeholnice na fundaci do Valparaísa.
To už je podruhé během dvou týdnů, kdy Juanita slyší mluvit o Los Andes. Vnímá vnitřní volání, které ji vede právě tam. Večer přistoupí k matce a bez dlouhých úvodů a váhání jí řekne: "Maminko, chci jít do Los Andes a nahradit jednu ze zemřelých řeholnic."
Paní Lucie se o chvíli později dozví od bratra Františka, že statek Chacabuco bude prodán. Předpokládá, že všichni už jsou v posteli, a dává průchod svému zármutku.
Juanita ji překvapí ve chvíli, kdy chce znovu uspořádat věci v prádelníku, kde hledá dokumenty týkající se vlastnictví. Nikdy ji moc nezajímaly materiální záležitosti, ale teď se jedná o její pozemky! A její manžel je ztrácí, stejně jako předtím ztratil veškerý majetek, který zdědila. Může mít tak inteligentní muž takovou smůlu?
Než se narodil Lucho, bylo nutné postoupit pozemek Melipilla; potom byl podveden v jedné železniční obchodní záležitosti. Části Chacabuca, které pronajali, museli opustit, protože dostatečně nevynášely. A teď jim vezmou i jejich nejmilejší majetek. Ubohý Miguel! Teď je však poškozená i ona: je to její dědictví a nemá důvod ztrácet ho kvůli špatným obchodům. Ví, že je znovu čeká změna bydliště, snížení stavu personálu... Dokdy to potrvá? Vstupuje do koupelny, aby si umyla ruce - když je nervózní, dělá to ještě častěji.
Lucita je zasnoubená - bude muset počkat? Lucho studuje. Miguel nedělá nic pro to, aby si našel zaměstnání, tráví čas s intelektuálními přáteli a vrací se za svítání.
V pokoji se začne modlit Růženec... Vzpomíná na to, co jí řekla její dcera ani ne před hodinou - téměř ji neposlouchala a odkázala ji na následující den.
Modlí se obzvláště za ni: v jejím domě je aspoň někdo, kdo žije uprostřed této blížící se bouře jen pro Boha - Juanita.
