Životopis (39)
Sv. Terezie od Ježíše de Los Andes (1900 - 1920)
Bůh ji s Láskou uchoval
Juanitin deníček se stává schránkou jejích plánů a její velké touhy patřit Bohu.
8. srpna: "Dnes začínám rekolekci. Slyším Ježíšův Hlas, který mi říká: ´Pojďme do samoty.´ ´Uvedu ji na poušť a budu promlouvat k jejímu srdci´(Oz 2,16). Uchýlím se s Ním do nitra své duše a tam budu žít jako v druhém Nazaretu - s Ním, s Marií a s Josefem. Ježíš mi řekl, že prohlédne Svůj Příbytek a uvidí, co je třeba očistit.
Od nynějška chci být svatá. Domnívám se, že jádrem všech hříchů je pýcha, a ta je mou hlavní neřestí... Co jsem já, Pane, ne-li bída a ubohé nic? Pochopila jsem, že to, co mě nejvíc vzdaluje od Boha, je moje pýcha. Činím předsevzetí, že ode dneška chci být pokorná. Bez pokory jsou další ctnosti pokrytectvím. Bez pokory jsou Milosti, které dostáváme od Pána, zkázou a zhoubou. Pokora nám umožňuje podobat se Kristu, dodává pokoj duši, svatost a vnitřní spojení s Bohem" (D 29).
"Vyzpovídala jsem se ze všech hříchů svého života. Cítím zmatek, když vidím, jaká jsem hříšnice! Myslela jsem, že téměř zemřu bolestí. Když jsem se připravovala, nevěděla jsem, co se děje, viděla jsem ve své ubohé duši tak velké smrtelné hříchy, že jsem se zděsila. Po všechny dny svého života se budu modlit třikrát Zdrávas, Maria, aby mě Matka osvobodila od takové nemilosti, a raději bych dříve zemřela.
Učinila jsem tu oběť, že jsem se nezeptala zpovědníka, zda jsem se někdy dopustila smrtelného hříchu. A tak jsem nedosáhla té radosti, abych uslyšela slova: Díky Bohu a Jeho Milosti jste se nedopustila žádného smrtelného hříchu. Byla jste vystavena pokušení, ale Bůh vás s Láskou uchoval. Děkujte za to z celého srdce. A když člověk neztratil křestní nevinnost, slib zasvětit se Bohu není slibem čistoty, nýbrž slibem panenství. Nabídněte tedy své panenství.
Oněměla jsem. Jak vyjádřit to, co se dělo v mé duši? Od nynějška chci být poslední ve všem, být na posledním místě, sloužit jiným, vždy a ve všem se obětovat a více se spojit s tím, který ačkoli je Bůh, stal se z Lásky k nám Služebníkem.
Nikdy se nebudu omlouvat, ani za nespravedlivé věci. Budu všechno dělat co nejlépe, abych se zalíbila Bohu, a ne lidem. Budu milovat lidi skrze Boha, v Bohu a pro Něho. Budu stále žít v tomto duchu víry. Věřím, že svatost spočívá v lásce... Ten, kdo miluje, nemá jinou vůli než Vůli svého Milovaného... Ten, kdo miluje, se obětuje... Láska poslouchá bez reptání, láska je věrná, láska nekolísá. Láska je poutem jednoty dvou duší. Láskou se budu moci sjednotit s Ježíšem" (D 30).
