Životopis (47)
Sv. Terezie od Ježíše de Los Andes (1900 - 1920)
Znovu katechetkou
Život v Algarrobu netvoří jenom prohcázky, zábava a sport: Juanita se brzy ráno účastní Mše v kapli "Candelaria", což je kostelík na pahorcích, a večer se tam vrací pro svátostné požehnání a k modlitbě Růžence. Společně s Gabrielou Lyon - která má také povolání - čte karmelitánskou Řeholi a společně sní o tom, že brzy budou v klášteře. Procházejí spolu krajem a hledají děti, které by mohly připravit k prvnímu Svatému Přijímání, jež se uskuteční na svátek Hromnic, 2. února 1918.
Snaží se, aby Bohoslužby byly co nejslavnostnější, a s ostatními dívkami na letním bytě vytvoří malý sbor.
"Její usebrání bylo příkladné. Byla to úžasná dívka, ostatní ji považovali za duchovně založenou, za příklad asketického života" (svědectví Francisca Lyona).
Terezie Lyon žasne zvláště nad tím, že i když byla předtím velmi bohatá, neustále se usmívá a neprojevuje žádný smutek. Ví, že se nacházejí ve finanční tísni, a ptá se Juanity, jak může být pořád veselá: "Byla jsem bohatá a pak jsme o všechno přišli. Pán buď pochválen," odpovídá Juanita se samozřejmostí.
