Životopis (48)
Sv. Terezie od Ježíše de Los Andes (1900 - 1920)
"Nevíme, jak se ti máme odvděčit, tatínku"
"Nejraději se procházíme po písečných pahorcích, které se Ignacitovi velice líbí... Rebeka a já jsme šťastné, když můžeme jít na celý den ven. Dnes se pojedeme projet na koni s Rivasovými... a také Ignacito, protože jsou tu malé děti. Teď se jdeme vykoupat - poprvé s sebou vezmu i Ignacita.
Dřív jsme ho vodili sem před dům, ale měl velký strach, teď půjdeme na pláž, kde moře vypadá jako rybník a já tam plavu celou dobu. Jak vidíš, tatínku, chybíš tady jenom ty a byli bychom šťastní, protože zatímco my si to tady užíváme, ty se tam koupeš ve vlastním potu, pracuješ, abys nám zajistil živobytí. Nevíme, jak se ti máme odvděčit, tatínku, protože tvá oběť je příliš velká, ale my, tvé děti, ti rozumíme a zahrneme tě láskou a péčí - to je, myslím, nejlepší způsob, jak se odvděčit tatínkovi. Proč nepřijedeš aspoň na pár dní? Ani nevíš, jak je mi to líto, když vidím jiné dívky s jejich tatínky. Přijeď, prosím, přes rok si tě tak málo užijeme! ...
Přijmi pozdravy a objetí od maminky a od ostatních sourozenců, můj drahý tatínku, spolu s velkým objetím a polibkem od dcery, která tě má tak ráda a vzpomíná na tebe" (Dp 21).
