Životopis (57)
Sv. Terezie od Ježíše de Los Andes (1900 - 1920)
Paní domu, nebo služebná?
Juanita odpovědně přijme svou novou roli paní domu. Lucita a Chiro bydlí vedle nich v odděleném bytě. Jejím úkolem je vést účty za všechny výdaje, starat se o dodávky potravin, dávat příkazy, rozhodovat o denním menu, přidělovat úkoly, určovat časový plán a také sama pracovat, aby služebné nebyly přetíženy. Snaží se napřít své síly ke službě a spokojenosti svých blízkých.
"Byla obdivuhodná v tom, že ji všichni poslouchali a v domě vládl pokoj a výkonnost" (svědectví Mercedes Mena Silva).
Paní Lucie je velmi náročná a nenechá ji ani na okamžik v klidu - chce mít všechno dokonalé. Činí tak s dvojím záměrem - chce v domě udržovat pořádek a čistotu a připravit Juanitu na přísný režim Karmelu.
"Chodívala jsem do Juanitina domu na čaj; starala se o nás jako paní domu, zodpovídala za všechno a velmi ráda nás přijímala. O úklidu ostatní říkávali: ´Ať to udělá Juanita´" (svědectví Terezie Lyon).
"Její odříkání bylo maximální. Vídávali jsme ji, jak všem slouží. Juanita se nejraději starala o Miguela, na kterého se všichni doma dívali nepřátelsky. Starala se o nás, když jsme byli nemocní; první, co nám přišlo na mysl, když jsme onemocněli, bylo zavolat ji, aby nás obsloužila. Chodila také za služebnými a starala se o ně, když se necítily dobře. Byla učenlivá a poslouchala maminku, která byla náročná a chovala se autoritativně. Juanitina pracovitost byla příkladná, nikdy jsem ji neviděl zahálet. Díky své vlídnosti a radostnosti byla andělem našeho domu" (svědectví Lucha).
"Poslouchala věrně svou matku, která jí po celý den přikazovala, aby dělala různé věci, až byla nakonec úplně vyčerpaná. Ona by si chtěla číst, modlit se nebo prostě trochu odpočívat, ale nestěžovala si a dělala všechno. Vyhledávala ty nejpokornější práce - úklid, práci v kuchyni, chodila ke dveřím, když někdo zabušil, což byly úkoly, které normálně dělaly služebné, ale Juanita je mnohokrát pokorně vykonávala" (svědectví Francisca Lyona).
"Byla to ideální dcera, poslouchala matku, sloužila sourozencům, byla laskavá, půvabná a milá ke služebným. Její matka ji často volala, aby udělala to či ono, a ona vždy poslechla, aniž dala najevo, že ji to obtěžuje nebo znechucuje" (svědectví Francisca J. Domíngueze Solara).
Plní své povinnosti s pokorou a sebezapřením. Je jediná, kdo se odváží ohleduplně vzdorovat své matce, když se Miguel vrátí pozdě. Schová mu pod postelí zákusek nebo něco k jídlu; platí totiž, že ten, kdo nepřijde na jídlo včas, se nenají.
