Životopis (64)
Sv. Terezie od Ježíše de Los Andes (1900 - 1920)
"Kde se stanu dříve svatou?"
Santiago, 1. ledna 1919.
"Má ctihodná matko, ... z celého srdce jsem si přála napsat vám k Vánocům, ale mé povinnosti mi to neumožnily. Dítě Ježíš určitě nezapomnělo seslat mnohá Požehnání na můj drahý holubníček. Mně jako vánoční Dárek přinesl Svůj Kříž. Ten miluji nejvíce a ani nevím, jak Mu poděkovat. Neumíte si představit, má nejdražší matko, jak jsem trpěla! Mé utrpení působí to, co jsem nikdy předtím nezažila - pochybnosti, zdali Bůh chce, abych se stala karmelitkou. Obracím se na vás s prosbou o radu... Láká mě stát se řeholnicí Nejsvětějšího Srdce, protože tam sestry vedou život neustálého sebeobětování. V jakoukoli denní i noční hodinu se musí obětovat za duše. Jisté je, že je to život modlitby a činnosti, musí však žít bohatým vnitřním životem, aby jejich práce přinášela ovoce, poněvadž musí dávat Boha duším a přitom samy zůstat s Bohem, jinak by neměly nic, co by mohly dávat. To vše mě přitahuje. Avšak tento tichý holubníček, vzdálený hluku světa, který nemá jiné brány než do Nebe, tento život modlitby a spojení s Bohem mě také silně přitahuje. Ale nyní náhle věřím, že mám obětovat i tuto přitažlivost pro Spásu duší.
Zdá se mi, že tyto pochybnosti na mě sesílá Pán, aby mě zkoušel, protože když se modlím, dává mi na srozuměnou, že mám být karmelitkou, ale hned poté se dostaví pochybnosti a má duše, která se domnívala, že dostala Nebeské Světlo, znovu upadne do hlubokých temnot... Hodně jsem se modlila, abych poznala Boží Vůli, a také jsem hodně přemýšlela, kde se rychleji stanu svatou, protože to si přeji nejvíce. Pomozte mi svými modlitbami... A konečně, ať na mně Bůh vyplní Svou Vůli; ráda se podrobím těmto pochybnostem pro lásku k Němu. On možná chce, abych se Mu s klidem podrobila...
Včera večer, když jsme čekaly na půlnoc (konec roku), jsme se procházely po Alamedě. Vskutku jsem trpěla, když jsem viděla, že ten dav lidí se oddával zábavě a nemyslel na to, že končí rok jejich života...
Také jsem myslela na to, že je to zřejmě poslední Nový rok s mou rodinou; doufám, že příští rok už budu Jeho. A přestože jsem vnímala štěstí, že dám sama sebe Ježíši, zakoušela jsem nesmírnou bolest a bylo by se mi chtělo i plakat, kdyby mi nepomáhala myšlenka, že je nutné mít srdce muže, a nikoli ženy (1), protože Pán má rád silné duše" (Dp 46).
Poznámky:
(1) Zde Terezie zřejmě naráží na myšlenku svaté matky Terezie, která často zdůrazňovala, aby její sestry byly silné jako muži a nepodléhaly změkčilosti.
