KARMEL - Hora Matky Boží

Sv. Terezie od Ježíše (1515 - 1582)

Hlavní námět knihy

IHS

V této knize jsou pokyny a rady, jež Terezie od Ježíše dává svým řeholním spolusestrám, svým dcerám, v klášterech Řádu P. Marie Karmelské, které založila s Pomocí Boha a Slavné Panny a Jeho Matky. Adresuje ji zvláště sestrám avilského kláštera, prvního, který založila; v době, kdy psala tuto knihu, byla jeho představenou. (1)

Prohlášení

Ve všem, co řeknu, se podřizuji tomu, čemu učí Svatá Matka římská Církev. Kdyby se to v něčem neshodovalo s Jejím Učením, pak je to kvůli tomu, že se v tom nevyznám. Pro Lásku Boží prosím teology, kteří to budou číst, aby to důkladně prověřili a aby opravili omyly, jež by tam nalezli, a a mnoho jiných chyb různého druhu. Je-li tam něco dobrého, ať je to k Cti a Slávě Nejsvětější Boží Matky, naší Paní a Ochránkyně, jejíž šat nosím, přestože jsem jej naprosto nehodna. (2)

Předmluva

IHS

1 - Když se sestry tohoto kláštera sv. Josefa dověděly, že P. presentát (3) bratr Dominik Báñez z řádu slavného sv. Dominika, můj nynější zpovědník, mi dovolil psát o některých věcech týkajících se modlitby, protože by se mi to mohlo podařit, když jsem o tom hovořila s různými svatými a duchovními osobami, tak na mne naléhaly, abych i jim něco řekla, že jsem se rozhodla jim vyhovět. Protože mě mají opravdu rády, budou ochotněji číst toto nedokonalé dílo, psané neohrabaným stylem, než jiné spisy tolika moudrých, kteří dobře ovládají pero. Spoléhám přitom na jejich modlitby. Snad mi Bůh kvůli nim udělí, abych řekla něco, co více prospívá způsobu a druhu života, jaký se vede v tomto domě. Nezhostím-li se dobře svého úkolu, pak ať jej P. presentát, který má ten spis přehlédnout první, opraví nebo spálí. A tak nic neztratím, když jsem vyhověla těmto Božím služebnicím; jen uvidí, co dokážu, když mi Jeho Velebnost nepomáhá.

2 - Míním poukázat na některé prostředky proti jistým malým pokušením, která vyvolává Ďábel; obyčejně se přehlížejí, protože jsou nepatrná. Budu se zabývat ještě jinými věcmi, jež mi Pán snad vnukne anebo jež mi přijdou na mysl.
Dosud mi není jasné, co mám říkat, a tak to asi bude páté přes deváté. A je dobré, že se pouštím do tak zmatené práce. Kéž Pán vezme do Svých Rukou všechno, co řeknu, aby se to shodovalo s Jeho Svatou Vůlí. Po tom jsem vždy dychtila, přestože pak, podle mého názoru, díla měla tolik nedostatků.

3 - Vím, že mi nechybí ani láska, ani touha udělat všechno, aby duše mých sester stále věrněji sloužily Bohu. A tato láska spolu s mou dlouholetou zkušeností a znalostí některých klášterů mi bude pomáhat lépe vyhmátnout malé problémy než vzdělancům, kteří se zabývají docela jinými věcmi, a protože to jsou silní mužové, nezabývají se takovými nicotnostmi, zatímco nám, křehkým ženám, může škodit každá věc. Když pak Ďábel nahlédne, že je třeba nových zbraní, aby napáchal škody řeholnicím, žijícím v tak přísné klauzuře, vymyslí nezměrné množství nenápadných svodů. Já se ve své ubohosti bránila velmi chabě, a nechtěla bych, aby mě mé sestry napodobovaly. Nebudu mluvit o ničem, co jsem sama dobře nepoznala, ať už z vlastní zkušenosti, anebo že jsem to pozorovala na jiných. (4)

4 - Před několika dny mi přikázali, abych napsala svůj životopis a v něm se také zabývala některými věcmi, týkajícími se modlitby. Snad můj zpovědník nedovolí, abyste jej četly, a proto se budu zabývat některými body, o nichž jsem pojednala v onom spisu, a připojím další věci, jež se mi budou zdát vhodné.
Kéž to Pán vezme do Svých Rukou, jak jsem Ho prosila, aby to přispělo k Jeho Větší Slávě! Amen.

Poznámky:
(1) Tu připsal P. Báñez vlastní rukou: "Četl jsem tuto knihu a na konci jsem napsal, co si o ní myslím, a podepsal jsem to."
A na posledním listě je připsáno:
"Pozorně jsem přečetl tuto knihu; jsou v ní pokyny a rady, jež Matka Terezie od Ježíše, zakladatelka bosých karmelitánek, dává svým dcerám. Nenašel jsem v ní nic, co by odporovalo dobrému a Svatému Učení. Mnoho, ba téměř všechno v ní jen povzbuzuje ke ctnosti, zvláště k ústní modlitbě, k rozjímavé a k nazírání. Dává důležitá upozornění na nebezpečí, s kterým se lze setkat na cestě rozjímavého života; povzbuzuje začátečníky a nahání trochu strachu těm, kdo si myslí, že jsou už pokročilí. Její styl nemá v sobě nic vyumělkovaného: tu totiž nepředkládá rozum, co zná z četby, studií či svatých rozhovorů, nýbrž srdce prostě sděluje to, co cítí ze zkušenosti.
Je to dobře napsáno a dokáže to strhovat, jak to zakusí ten, kdo to bude číst pozorně. Myslím, že rozšíření této knihy vykoná mnoho dobra, zvláště u řeholnic kteréhokoliv řádu. Je to žena, jež mluví z osobní zkušenosti, a její příklad povzbudí ženy, aby byly "zmužilé" ve ctnosti, víc než spisy nějakého učence, byť byl kdovíjak svatý. 
Sám jsem něco mezi řádky i na okraji poopravil. Něco je přeškrtáno; částečně pro nejasnost formulace nebo že šlo o neužitečné opakování. U 31. kapitoly jsem vysvětlil, co míní pojmem nadpřirozené věci při hnutích a klidu ducha.
Takový mám názor o tomto spisu, a proto jej podpisuji svým jménem" (P. Báñez se pak zapomněl podepsat).
(2) Toto prohlášení nadiktovala sama světice, když se jednalo o vytištění knihy. Je také v rukopisu bosých karmelitek v Toledu, připsané rukou Marie Anny od sv. Petra.
(3) Akademický titul v dominikánském řádu v této době, který odpovídá licenciátu. Slova "Fray Domingo Báñez" jsou v originále škrtnuta, pravděpodobně samým P. Báñezem, jak to učinil na konci rukopisu.
(4) V rukopisu, uchovávaném v Escorialu, je dodatek: "nebo co mi Pán dal poznat v modlitbě."